.

Vitajte na stránkach plných fantázie a fikcie. A možno aj reality... Vaše, nadin a Chavelierka

Táto stránka sa dnešným dňom stáva iba archívom už napísaných niektorých poviedok. Nič nové sem už nepribudne. Lúči sa s Vami nadin

Poviedky a príspevky od Chavelierky Aktualizované Odkaz na najnovšiu kapitolu
Anketa  stále aktuální Dotaz  Dotaz2
Vánoční příběh  TU 26.12.2016 Kapitola 2
Dárek pro Wixie 28.1.2016 Dárek
 
     

Název se mi nějak nepovedlo vymyslet.....
Věnuji tuto kapitolku Nadin, Saře, elu, wixie dívkám, které umí člověku splnit i ty nejtajněší životní sny. Mám vás moc ráda.

 

Z ráje

Ospalá víčka se zachvěla a s námahou otevřela. Řasy se zatřepotaly, jako splašení motýlci než se natrvalo usídlí.

Otupělým smyslům chvilku trvalo, než začaly opět plně a správně pracovat.

Se zívnutím se protáhla, pod dlaní ucítila měkkou pokožku svého společníka. Usmála se, zjistila, že neleží ve své posteli a že rozhodně neleží sama.

Nasála do plic jeho omamnou vůni. Poznala by ho i poslepu. Charakteristické jemné, ale přeci neodbytné aroma jeho těla jí z kolen dělalo rosol. Už při prvním setkání se jí usadilo v hlavě, podněcovalo její fantazii na plné obrátky a trýznilo touhou po další dávce. Stávala se na něm závislá.

Bříšky prstů putovala po nahé hrudi a přidala i rty. Zaznamenala, jak se usmál pod jejími laškovnými doteky.

„Ty moje mazlivá kočičko,“ zapředl a nechal se dál hýčkat. Další povzbuzení nepotřebovala.

Jazykem si ho opatrně značkovala na krku, přidala rty a bradu lehce stiskala mezi zuby. Poškozené místo polaskala a vydala se objevovat další zákoutí a citlivá místečka jeho krásného těla. Ucítila jeho hluboký táhlý nádech. Potutelně se usmála a víc se k němu přivinula. Třela smyslně kůži o kůži a dožadovala se polibku, který jí byl ihned dopřán. Plenila jeho ústa a jazyky sváděly prastarý tanec milenců.

Obtočila nohu kolem jeho boků, aby se k němu dostala co nejblíže. Ruka mu putovala po nabídnutém stehně, poplácala zadeček, až se přes záda zamotala do hladkých vlasů.

Převzal nedočkavě iniciativu, strhl ji pod sebe a rukou vykasal tenkou košilku. Nedokázal se udržet, látka zapraskala a plavnými pohyby se snesla na podlahu.

Nikdo z nich nebral poškozený oděv na vědomí.

Pohledem laskal její odhalenou pokožku a když se dosyta nabažil, začal pátrat rty.

Jeho ústa drancovala a zároveň tišila podrážděnou kůži. Možná jí zůstanou známky jeho touhy, ale přes mlžný opar vášně jí to bylo jedno.

Zrovna nemyslela na důsledky, přála si jen, aby pokračoval.

Propletli prsty, na které vtiskl polibek. Zvedl jí ruce nad hlavu a z pozice absolutní nadvlády si ji znovu prohlížel hladovým pohledem.

Přehmátl, aby její paže zůstaly uvězněné v jeho sevření a zároveň si uvolnil jednu ruku. Ukazovákem pohladil její lícní kost, labutí šíji, pokračoval po žebrech, kde se elegantně vyhul jejím ňadrům, na bok, který jej velmi zaujal. Tvořil na něm nesmyslné obrazce jen, aby ji podráždil.

Pokrčila nohu a netrpělivě se ošila. Její rozpaky ho pobavily, vychutnával si ji o to víc. Vracel se dlaní po lýtku stejnou cestou, výš a výš.

Postupně zjišťoval, co jí dělá dobře.

Blaženě předla, jako kočka vyhřívající se na sluníčku.

Přidal na intenzitě.

Škubla sebou ve snaze se uvolnit, ale držel ji dostatečně pevně. Vzdychla pootevřenými rty a poddávala se dál jeho laskání. Přejel dlaní po jejím stehně a donutil ji tak roztáhnout nohy. Pohledem hltal její rozechvělé tělo a cítil, jak se sám začíná chvět. Sklonil se těsně k ní, jeho dlouhé vlasy ji polechtaly na nahém těle. Vlna slasti ji bránila normálně dýchat, mohla pouze vzdychat a sténat. Umlčel ji tvrdým polibkem. Bral si květy jejího mládí, které mu s radostí a oddaně dávala.

Nemohla zabránit tělu, aby pod jeho zkušenými doteky nezačalo tančit. Potřebovala ho cítit co nejblíž, chtěla ho mít v sobě.

Celé tělo ji bolelo, objevila svaly, o kterých do teď neměla nejmenší tušení.

Stane se zázrak, pokud se jí podaří ráno vstát. Její miláček tiše oddychoval vedle ní, tvář uvolněnou a klidnou. Zbožňovala jeho klid, vyrovnanost i nadhled. Objala ho pažemi, přitiskla se k jeho horkému tělu a políbila na rameno. Neprobudil se, na to už byla dost zkušená, aby postupovala takticky, opatrně. Vychutnávala si chvilku, kdy si ho mohla nerušeně prohlížet, zarývala si do paměti každý detail jeho obličeje.

Pohledem zavadila o okno, kterým dovnitř pronikaly první ranní paprsky.

Zděšeně poskočila, až svým zbrklým škubnutím probudila svého společníka. Vyskočila z postele nedbaje protestující svalstvo a začala sbírat roztroušené oblečení. Překotně házela svršky na jednu hromadu.

Líně s elegancí kočky se její druh protáhl na rozházeném povlečení, deka mu tím pohybem sjela k bokům. Zarazila se v pohybu, mlsně si prohlížela jeho odhalené tělo a zatoužila zastavit čas a moci se vrátit k jeho dovedným dlaním, trpitelským rtům a hebké pokožce.  

Šmátla po potrhané košilce: „To nevysvětlím,“ provokativně mu jí zamávala pod nosem.

Otráveně vzal hůlku a napravil škody, které spáchal ve své dočasné zbrklosti.

Kvapně se oblékla, položila dlaň s roztaženými prsty na místo, kde cítila jeho tlukoucí srdce. Vychutnávala si blažený hřejivý pocit ze vzájemné blízkosti. Otřela své rty o jeho na znamení rozloučení.
Uchopil ji kolem pasu a strhl opět pod sebe.

„Musím domů, teta vstává brzy!“ slabě se bránila, aby nevypadala tak dychtivě.

„Nikdo ti nebrání,“ smál se a dlaní přejížděl po jejich křivkách.

Nebrání, ale její odhodlání odejít včas vyprchávalo.

 

Běžela zšeřelým lesem, zakopávala o vykukující kořeny, ale tempo nezpomalila. Prosila čas, aby zvolnil svůj rytmus.

Malý háječek doslova proletěla, okolo studánky, do které ve zbrklosti nešťastně šlápla levou nohou. Ještě kousek, pár metrů a cíl měla na dohled. Vzhlédla k obloze plné buclatých červánků a byť se to zdálo nemožné, přidala.

Zeď nepřelézala, vysíleně na druhou stranu přepadla. Z posledních sil vlezla oknem ze zahrady do prozatím spící budovy. Vyzula boty a po špičkách se sípáním a srdcem až v krku pospíchala do druhého patra. Schody brala po dvou, aby se dostala na místo včas.

Vyházela nahromaděné polštáře zpod peřiny, vklouzla na jejich místo a zabalila se až po krk. Pot jí stékal po spáncích, ale přesto si nasadila spokojený výraz.

„Kočičko, už musíš vstávat,“ usměvavá tetina tvář se objevila ve dveřích chvilku po zaklepání.

Dlouhé zívnutí nemusela ani hrát, samo se jí dralo z úst. Oči ji pálily, jak prahly po spánku, přesto se donutila vykouzlit na obličeji blažený výraz.

„Dobré ráno,“ usmála se na starší dámu a vyčkala jejího odchodu, aby s povzdechem odhodila peřinu a spěšně se vydala do sprchy.

Společná koupelna s dalšími dívkami z patra se ukázala jako zákeřná komplikace. Při čištění zubů jí její sousedka vytáhla z vlasů zatoulané jehličí a s podivným výrazem se na ní podívala, kde k této okrase mohla přijít.

„Asi sem si je špatně vyčesala po včerejší procházce,“ pokrčila omluvně rameny a s červenými tvářemi se ukryla za plentu sprchového koutu.

Prohlédla si svou nahou postavu a našla památky na poslední milování. Načervenalé škrábance a mizející slabé kousance. Zapřemýšlela. Horká sprcha tyto sladké cejchy sice zvýrazní, ale ona ji nutně potřebuje.

Pustila vodu a nechala ji stékat přes vlasy na záda a na zem. Opřela se čelem o studené kachličky; po blaženém výrazu jí kapaly teplé kapky a připomínaly vášnivá ústa.

Zachvěla se pod tíhou vzpomínky, skoro se jí podlomila kolena.

Na své hnědé vlasy si nesla a opláchla březovým šampónem, který ji už navěky bude připomínat vůni sladkých dostaveníček v opuštěné hájence s jejím princem.

U mýdla se už opravdu málem svezla k podlaze, doteky ji až mučivě připomínaly předešlé okamžiky.

Tělo zapracovalo, unavené svaly se podvolily teplu vody a rozjitřené smysly podtrhovaly její slabost. V rekordním čase dokončila hygienu a už oblečená do halenky a dlouhé sukně se přesunula do jídelny na snídani, kde se už nacházela většina mladých dam v elegantních drahých šatech.

Naštěstí se neuskutečnilo další faux pas podobné jehličnaté příkrase vlasů.

Teta Elizabeth vlastnila internát pro aristokratické dívenky.

Rodiče si je sem ukládali na prázdniny, aby na ně nemuseli dohlížet. Kryli to zájmem o jejich slušné vychování, které jim toto zařízení poskytovalo. Přes rok studovaly na různých kouzelnických školách a v létě si užívaly pobyt zde, kde se zdokonalovaly v roli slušné a pokorné ženušky z vyšších tříd. 

Ona to potěšení neměla, přestože pocházela také ze starého vznešeného rodu.

Musela pomáhat a navíc si přivydělávat v nedaleké redakci Lektvarového měsíčníku. Teta by ji neuživila, ze zisků instituce musela odvádět vysoké výdaje, aby se dívky zvyklé na přepych a luxus cítily dobře.

Zatímco se mladé rozverné dívenky opalovaly po dopolední výuce, ona musela hned pospíchat za prací v časopise, kde se zdržela až do pozdních hodin. Její povinností bylo pomáhat a být k ruce. Nestěžovala si, její šéfová Andrea Bradfordová byla skvělá osoba, přátelská i přísná, ale rozhodně spravedlivá. Vzájemné spříznění z ní udělalo asistentku šéfredaktorky. Snažila se nezklamat důvěru, kterou v ni tato vysoká elegantní hnědovláska vkládala.

Tolik si přála podobat se jí. Často se přistihla, jak ji v němém úžasu sleduje. Dokázala se v této zkostnatělé společnosti dostat tak vysoko, osamostatnit se a získat nadřazenost nad muži.

Andrea ji rozhodně nešetřila, nakládala mladé dívce spoustu úkolů, ale mimo práci se spřátelily. Ve chvílích volna si dlouhé hodiny povídaly jako dvě sestry. Našla v ní spojence, kterému se mohla svěřit a od kterého získávala i cenné rady do života.

Nelitovala získané praxe, fyzická práce jí nebyla nikdy cizí, a navíc díky ní mohla potkat jeho. Muže, na kterého se nezapomíná.

02.02.2013 17:34:19
nadin
.oOo.
Alan

Alan

Tieto stránky neboli vytvorené za účelom zisku.
Tvoríme ich pre radosť sebe a všetkým, ktorí zdieľajú naše nadšenie pre svet fantázie. Všetky postavy, ktoré stvorila J.K.Rowling, si nemienime v žiadnom prípade privlastňovať, patria len a len do jej vlastníctva.
Ach...

Ach...

Dátum založenia stránok - 18.04.2009
2570rjn[1].jpg



Name
Email
Comment
Or visit this link or this one