.

Vitajte na stránkach plných fantázie a fikcie. A možno aj reality... Vaše, nadin a Chavelierka

Táto stránka sa dnešným dňom stáva iba archívom už napísaných niektorých poviedok. Nič nové sem už nepribudne. Lúči sa s Vami nadin

Poviedky a príspevky od Chavelierky Aktualizované Odkaz na najnovšiu kapitolu
Anketa  stále aktuální Dotaz  Dotaz2
Vánoční příběh  TU 26.12.2016 Kapitola 2
Dárek pro Wixie 28.1.2016 Dárek
 
     
Nadin se odhodlala k donucovacím prostředkům, aby se tu objevila kapitola. No ještě na tom zapracujem a myslím, že jí to půjde :-D

Kapitolku věnuji mým věrným Nadin, Michelle, Zuzce. Děkuji, za Vaše úžasné komentáře a podporu.



 
Jak se pozná hrdina.

Sakra.“ Ani tak ho nemrzel flek zvětšující se mu na špinavé košili, jako ztráta vylité tekutiny.
Nešetrně nadzvedl lahev a opět jadrně zaklel. Poslední kapka spadla na povlečení. Ohlušující rána provázela dopad skla do krbu, kde vytvořilo třpytivý vodopád. Lucius Malfoy v tom žádnou krásu nebo výjimečnost nespatřoval. Střep jako střep.
Nevstával, jednoduše se překulil přes okraj postele. Pomocí vyřezávaného sloupku se na podruhé vysoukal na nohy. Jako muž přecházející po palubě bouří zmítané lodi, se dopotácel k baru. Rozhořčení provázelo rozbíjení sklenic - žádný alkohol už se v útrobách nenacházel. Zrcadlo na zadní stěně mu vracelo strhaný, zoufalý pohled, poslední celá sklenka jej roztříštila na drobné kousky.
„Salazare Zmijozele, proklínám tě!“ vykřikl a pln zoufalství dopadl na kolena.
Největší korbel alkoholu by ho nedokázal otupit na tolik, aby přehlušil jeho beznaděj. On přesto tolik potřeboval se v něm utopit, zapomenout. Úleva se nedostavovala.

 
ooOoo
 
„Proč, si mi to neřekla?“ vypálila Camila na Sofii sotva zaklapla dveře.
K nohám jí hodila čtrnáct dní staré noviny, přesně to vydání, které se snažila před ní zatajit.
„Camilo, já…“ jak vysvětlit, že se ji jen snažila chránit, před ní samou?
„Musím hned za ním,“ vykřikla a běžela se připravit na cestu.
„Vzpomeň si na Margulina slova!“ poslední pochybná nitka, která by ji mohla udržet na uzdě.
První větou, kterou čarodějnice vyřkla, když vyslechla žádost a přepočítala si peníze, byla: „Svého muže po čas oddělujícího procesu nespatříš!“ Výslovně ji varovala, aby setrvala v nenávisti a uchránila se zrádných myšlenek. Kdyby jej navíc políbila, mohlo by to mít katastrofální následky.
„Je mi to jedno. On mě potřebuje, nechápeš?“ Camilina tvrdohlavost a odhodlání se nadaly zastavit. Cestou k odchodu sebrala pohozený plátek a přitiskla si jej k hrudi.
„Budu opatrná,“ šeptla na rozloučenou.

 
ooOoo
 
Večer už téměř začernil okna, když se v Severusově sklepení ozvalo nesmělé zaklepání. Pohlédl na hodiny a zamračil se. Kdo ho může hledat v tuhle dobu?
Další téměř přeslechnutelné zaklepání ho přimělo otevřít. Pohlédl na bledou skoro průsvitnou pleť své návštěvnice se značnou nelibostí.
„Nevypadáš dobře,“ pokynul, aby vstoupila dovnitř.
„Děkuji, tvé lichotky mě vždy potěší.“ Vrátila mu přívětivé přivítání stejnou mincí.
Nabízené křeslo se stalo přespříliš velkým lákadlem pro unavené nohy. Se znatelným oddychem jej přijala.
„Co tě přivádí, do mých temných kobek?“ Přitáhl si k ní druhé křeslo a zamračeně se zahleděl na roztřesené ruce.
„Stále tě trápí, že jsem mu dala přednost?“ pohladila ho ledovou dlaní po hřbetu ruky, kterou si položil na koleno.
Zahleděl se jí do očí a jen zavrtěl hlavou. Přijal její volbu kdysi, akceptuje ji i nyní.
Zalovila v záhybech svého pláště a vložila mu do klína pomačkaný výtisk.
„Jak mu je?“ špitla s pohledem upřeným kamsi dál, než jen do plamenů v krbu.
„Popravdě, horší už to být nemůže.“ Postřehl, jak sebou cukla, ale nijak jeho výrok nekomentovala. Tiše poslouchala dál. Pokrčil rameny a řekl jí vše.
Při popisu zranění, si rozkousla ret, při vykreslení zohyzdění, jen neslyšně ronila slzy.
„Jak to nese?“ málem by si myslel, že ani nepromluvila. Slova zmizela přespříliš rychle v praskotu polen pohlcovaných plameny.
„Nedokáže přijmout nabízenou pomoc. Stejně jako představu, že by se pod řádným vedením mohl celkem zotavit. Přestal bojovat,“ pronesl suše.
„Malfoyové se nevzdávají! Musím za ním,“ rychle se postavila.
Prudký pohyb ji ale poslal přímo do Severusovy překvapené, ale naštěstí dostatečně pohotové, náruče.
Přenesl to příliš křehké stvoření k pohovce.
„Jsem v pořádku, jen se mi zamotala hlava,“ ubezpečovala Severuse zbytečně.
Pokládal prsty na horké čelo. Donutil vypít posilující lektvar, s příslibem, že ji zítra doprovodí na Malfoy Manor.
 
Zachmuřeně pozoroval Camilin neklidný spánek. Uvolnil jí svou postel a sám se přesunul do obývacího pokoje. Nyní stál nad ní a snažil se uhodnout, jak moc špatně na tom je. Žádná nemoc, kterou znal, neodpovídala příznakům, kterých si u ní všiml. Nejraději by si lehl k ní a konejšil její drobné tělo, dokud by klidně neodpočívalo. Cítil se bezradný.
Posadil se ke krbu a sledoval výrazný nadpis živící se utrpením jeho dávného přítele.
Paradoxní… Celá společnost se zřekla netvora, kterým se stal a jediná ona, která měla právo ho nejvíce ze všech nenávidět, se mu postaví po boku.
Malfoy ani netuší, jaké má štěstí.

 
ooOoo
 
Pokoj si přetvořil na temnou celu. Těžké závěsy ležely na oknech, aby ani paprsek slunce nespatřil jeho zoufalství. Rozhodl se nevycházet ven za žádných okolností. Sám se mučil a dělalo mu dobře hrát si na trýzněného i trýznitele.
Sypal si sůl do ran s každou další překonanou lahví. Netušil, který jeho čin byl podnětem pro trest a už mu na tom ani nezáleželo.
Toužil zemřít, jen nenacházel odvahu milosrdný čin sám spáchat. Zasmál se své zbabělosti, slavný Lucius Malfoy padavka a ztroskotanec.
Kde jsou teď jeho věrné fanynky, které mu byly ochotny platit i za jediný polibek? Ve světle moci přepychu a krásy se jim zdál neodolatelný. Když shořel krášlící obal, zmizely rychleji než mozkomor před patronem.
Přebrodil se střepy na podlaze, které tu ležely už několik dní. Skřítkové, dostaly přísný zákaz ho rušit, proto místnost ještě nikdo neuklidil. Skácel se do křesla, mezi prsty se zatřpytil ostrý hrot. Jeden rychlý řez. Už žádné odklady. Pro dnes se na okamžik opět promění v hrdinu. Opřel se pohodlně o vysoké opěradlo a plně si vychutnával život odcházející kapku po kapce.

 
19.09.2016 21:11:38
Chavelierka
.oOo.
Alan

Alan

Tieto stránky neboli vytvorené za účelom zisku.
Tvoríme ich pre radosť sebe a všetkým, ktorí zdieľajú naše nadšenie pre svet fantázie. Všetky postavy, ktoré stvorila J.K.Rowling, si nemienime v žiadnom prípade privlastňovať, patria len a len do jej vlastníctva.
Ach...

Ach...

Dátum založenia stránok - 18.04.2009
2570rjn[1].jpg



Name
Email
Comment
Or visit this link or this one