.

Vitajte na stránkach plných fantázie a fikcie. A možno aj reality... Vaše, nadin a Chavelierka

Táto stránka sa dnešným dňom stáva iba archívom už napísaných niektorých poviedok. Nič nové sem už nepribudne. Lúči sa s Vami nadin

Poviedky a príspevky od Chavelierky Aktualizované Odkaz na najnovšiu kapitolu
Anketa  stále aktuální Dotaz  Dotaz2
Vánoční příběh  TU 26.12.2016 Kapitola 2
Dárek pro Wixie 28.1.2016 Dárek
 
     
Rozhodla jsem se netrápit chuděrku Michelle. Zdá se, že je rozhodnutá dostat kapitolku za každou cenu a to se musí odměnit ;-)

Michelle, je tvoje ;-)



 
Prsten
 

„Ještě dva kroky a dokonale mi zničíš koberec!“
Lucius se zahleděl na své nové boty a pak na Severuse rozvaleného v křesle a otráveně sledujícího jeho počínání. Po dlouhých týdnech mučivé samoty se odhodlal s Camilinou pomocí vyjít mezi lidi. Světe div se, šlo to snáz, než předpokládal.
Teď se rozhodl opustit vězení svého pokoje znovu. Kroky ho nekompromisně zavedly do Bradavického sklepení, kde se mu Camilina stopa ztrácela.
„Jestli mi neprozradíš, co chci vědět, zničím ti toho mnohem víc,“ chytil černý hábit mezi prsty. Musel se hodně ovládat, aby k výhružkám nepřidal i za vše hovořící ránu.
„Klidně mě uškrť, ale já vážně nevím, kde Camila je,“ lehce mu Severus sklepal ruce a urovnal si límeček. Zdál se být naprosto klidný a vyrovnaný, ale při bližším pohledu si i on dělal starosti.
„Do mého domu si ji přivedl ty,“ zapíchl mu Lucius vítězně ukazováček do hrudi a pak se jal opět pochodovat po prošlapaném koberci.
Neúspěch ho naštval. V životě prohrál jen málokdy, ale nikdy v ničem o co opravdu stál.
„Jenže to ona vyhledala mě,“ Severus se nehodlal rozčilovat, jen očima provázel neklidného přítele.
„Severusi, ona umírá!“ Lucius nedokázal jeho netečnost snášet.
„Tohle jsem našel,“ strčil Severusovi pod nos drobný zlatý kroužek, „víš doufám, co to znamená?“ na odpověď čekat nemusel, údiv v profesorových očích byl jasně zřetelný.
„Je to určitě on?“ prohlížel si Luciusův nález.
„Rozhodně! Přeci poznám prsten, který jsem Camile nasadil při manželském slibu.“ Jasně si vybavoval křehké dlouhé prsty. Tehdy se i jemu chvěla ruka, jedním malým kroužkem měnil svůj dosavadní život. Myslel si, že je to navždy.
„O tvém slibu si myslím své!“ vrčel Severus, ale oči nespouštěl z drobného prstenu na v rukavici oděné ruce. Výsměšně se třpytil na koženém podkladě.
„Pejsánkovské běhání za sukní, je tvůj styl!“ diskuze se začínala přiostřovat, ale problém se tím neřešil. V podstatě nechtěl přítele urážet, ale nenašel jiný cíl, kde si vybít vztek.
„Okamžitě odejdi!“ zavelel šeptem černovlasý muž, a aby slovům dodal na razantnosti, vstal z křesla a stanul proti svému příteli. Chmurné ticho prozrazovalo zoufalost i výbušnost situace.
Oba si uvědomovali, že svatební prsten nikdo z prstu do smrti nesundá. Kouzlo manželského slibu to nedovolí. Prsten poukazuje na sounáležitost dvou a jejich spojení. Pomáhá držet kouzelnické manželství pohromadě. Tím, že Camile sklouzl sám z prstu, jasně naznačoval, že se děje něco velmi zlého.

 
ooOoo
 
Lucius si umanul přijít té záhadě na kloub, bojoval přeci o záchranu jejího a vlastně i svého života.
Musí se odreagovat, nebo zešílí.
Procházel svou firmou na košťata nové generace a přemítal, kde se zabavit. Zástupkyně Sofie při jeho příchodu překvapeně vzhlédla. Nečekala ho, vždy se ohlašoval předem. Navíc se vědělo, že od té nehody neopustil svůj dům. Dnes prostě udělal výjimku. Snad mu práce dovolí zapomenout na starosti osobního života.
„Vezměte účetní knihy, zápisy z porad a přijďte do mé kanceláře,“ zabručel místo pozdravu.
Lidé v jeho okolí ho rozčilovali. Jak klidně si žili ty svoje nudné životy, zatímco on bojoval o přežití. Nejraději by je přinutil trpět stejně ne-li hůř. Zatím se omezil jen na ostrá slova a stručné rozkazy.
 
V duchu napočítala do deseti, poté se třikrát štípla do zápěstí. Nezdálo se jí to.
Lucius Malfoy nečekaně přišel do fabriky a očividně chce pracovat. Svět se postavil na hlavu a zřejmě si v téhle pozici liboval.
Urychleně vyhledala vše požadované a klepala na šéfovu kancelář. Po nevrlém, „dále!“ opatrně vešla, přece jen naštvat šéfa, zvlášť jmenuje-li se Malfoy, není dobrý nápad.
Zahleděla se nenápadně na známou fotku, kterou po jejím vstupu opatrně položil zpět na stůl. V hlavě se jí urodil spásný nápad. Jen mu ještě plně nevěřila. Když to správně navlíkne, možná zachrání nejednu zvrtanou budoucnost.
„Sofie, jestli mi chcete něco říct, tak to udělejte hned nebo mi přestaňte propalovat pohledem hábit!“ Lucius ani nevzhlédl od otevřených knih.
Otestuje si ho.
„Camila…“ záměrně se odmlčela a vyčkávala.
Upřel na ni šeď svých očí, která ji dokonale přimrazila k podlaze. Začala o svém rozhodnutí pochybovat. Asi by se měla otočit a rychle zmizet.
„Co víte o mojí ženě?“ vstal a přešel těsně k ní.
Pozdě už se nestihne vypařit.
Dobrá, dráždit ho nebyl nejlepší počin. Jak z té smyčky kolem krku ven?
Narovnala záda, nebojí se ho, ona není žádná nevinná dívenka, která lační po okamžicích v rukách prostopášníka.
Pohledem zavadila o ciferník na stěně za jeho zády.
„Co je dnes za den?“ zaskuhrala a doufala, že se plete.
Nejraději by si pořádně nafackovala, jak dokázala zapomenout.
„Úterý.“

 
ooOoo
 
Mžitky a jiskření roztančily svůj divoký tanec, který ji nutil neustále zvracet. Balvan na prsou ji znemožňoval dýchat, zvedla by ho, ale nedokázala se pohnout. Z dálky slyšela zpěvný hlas odříkávat slova, která jako červotoči prožírali její duši, srdce i celé tělo.
Bolest natolik paralyzovala, že už ji vlastně ani nevnímala. Tělo sebou škubalo samo osobě.
Rezavý šroub kdesi hluboko pod žaludkem se prudce otočil a ona zanaříkala jako chycená laň.
Poslední energii odplavil zakalený proud. Víčka neuvěřitelně ztěžkla.
Minutku spát.
Jen pár vteřin odpočinku.
Nabrat sílu.

 
ooOoo
 
Měl by si udělat pořádek v personálu nebo spíš v hlavě. Utíkal, za svou asistentkou, která ho za paži táhla do garáží. Cestou nesmyslně blábolila a on jediné co pochytil, bylo, že se to týká jeho ženy.
Sofie se se sípáním opřela o budovu a ukazovala na dvě košťata.
Určitě se pomátla, když si myslí, že se bude přepravovat tímhle hrozným zastaralým způsobem.
„Jestli chcete Camile zachránit život, překonáte svou proklatou hrdost,“ uzemnila ho vysoká okatá bruneta, která už zřejmě našla ztracený hlas.
Sama popadla koště, zručně nasedla a obratně zamířila elegantním obloukem vzhůru.
Protočil oči a říkal si něco o hlupácích, když se k ní se svou nedbalou nonšalantností připojil. Letěli krkolomnou rychlostí, až se divil, že mu koště nerozdrtilo zadek.
Vážně by tohle cestování ze srdce rád zrušil.
Na kraji tmavého neprostupného lesa Sofie doslova seskočila za letu, ze svého dopravního prostředku a hnala se houštím.
To už přestává všechno - on ji následuje? Až se vrátí, nechá se vyšetřit odborníkem a svou asistentku nejspíš taky.
Před nimi se vynořila polorozbořená chatrč, pokrytá mechem a jiným odporným porostem. Otočil by se a odešel, kdyby nezaslechl zoufalý výkřik své manželky.
05.11.2016 18:24:37
Chavelierka
.oOo.
Alan

Alan

Tieto stránky neboli vytvorené za účelom zisku.
Tvoríme ich pre radosť sebe a všetkým, ktorí zdieľajú naše nadšenie pre svet fantázie. Všetky postavy, ktoré stvorila J.K.Rowling, si nemienime v žiadnom prípade privlastňovať, patria len a len do jej vlastníctva.
Ach...

Ach...

Dátum založenia stránok - 18.04.2009
2570rjn[1].jpg



Name
Email
Comment
Or visit this link or this one