.

Vitajte na stránkach plných fantázie a fikcie. A možno aj reality... Vaše, nadin a Chavelierka

Táto stránka sa dnešným dňom stáva iba archívom už napísaných niektorých poviedok. Nič nové sem už nepribudne. Lúči sa s Vami nadin

Poviedky a príspevky od Chavelierky Aktualizované Odkaz na najnovšiu kapitolu
Anketa  stále aktuální Dotaz  Dotaz2
Vánoční příběh  TU 26.12.2016 Kapitola 2
Dárek pro Wixie 28.1.2016 Dárek
 
     
Blížíme se do finiše. Příště už nás čeká poslední závěrečná kapitolka ;-)

Opět drobné rýpnutí. Když nebudou komentáře, nebude kapitolka :-)



 
Za zvukem píšťaly
 
Camila stála na vysoké strmé skále a přemýšlela, zda zjistit, jestli křídla na jejich zádech jsou pravá. Byla tak nádherná, zářivě bílá a lehounká.
Rozhodla se udělat krok vpřed, ale na noze ucítila těžkou kouli. Zamračila se na tu ohavnou železnou hroudu, která jí bránila v pohybu. Posadila se na zem a rozhlédla se po okolí. Bylo svěží jitro, vánek mírně foukal a přinášel k ní jemnou vůni. Dokázala by takhle prosedět věčnost.
Po tváři se jí rozlil úsměv. Cítila se báječně. Svobodná volná.
Zahleděla se přes okraj do propasti, pod ní se rozprostírala černá nicota. Poté si prohmatala perutě, a došla k závěru, že ji přeci jen nemohou unést. Zavrtěla hlavou nad svou pošetilostí.
Vstala a začala si upravovat pomačkané šaty, když si všimla slabého provazu kolem svého pasu. Dokonale ladil s barvou jejích šatů a nijak ji netlačil, takže ho prve přehlídla. Otočila se a pátrala, kam vede lano, které ji poutalo.
V nedohlednu se rozplývaly tiché postavy.
Zaslechla slabý hlas píšťaly. Zachvěla se nad známou tesknou melodií. Nedokázala si vybavit, kde už ji slyšela. Zapátrala po původci zvuku a spatřila po své levé straně drobného mužíčka. Stál opodál a podupával nohou do rytmu. Když zjistil, že ho pozoruje, odložil píšťalu a z kapsy vytáhl něco jiného.
„Dnes se učit létat nebudeme,“ zaškaredil se a předal jí modrý kvítek.
Jen ho uchopila, propadla se do pestrobarevného víru.
Svět se slil do jedné tmavé šmouhy.
 
„Proberte se!“ nekompromisní rozkaz ji donutil nabrat sílu a otevřít oči.
Zamžourala na bílou skvrnu, která se pomalu začala přetvářet na oplácaného světlovlasého lekouzelníka.
„Kde to jsem?“ svůj skřehotavý hlas nepoznávala.
Najednou si připadala, že zestárla o spoustu let. Pocit lehkosti a volnosti se vytratil a nezůstala po něm ani vzpomínka.
„V nemocnici U sv. Munga,“ mile se na ni usmál a přetřel čelo vlhkou žínkou. „Jak se cítíte?“
Pomalu mu postupně popsala své pocity a on ji s neskonalou trpělivostí vyslechl. Za odměnu se jí dostalo velmi stručného vysvětlení, jak se zde ocitla.

 
ooOoo
 
Tichá sterilní nemocniční chodba dováděla Luciuse k šílenství. Od chvíle, kdy předal křehké tělo své manželky do odborné péče zdejších léčitelů, o ní neměl nejmenší zmínky. Opřel se rukou o zeď a na její hřbet si položil čelo.
Kdyby se víc snažil, nestalo by se to.  Nadával si nejhoršími nadávkami, které znal. Vymyslel dokonce i nějaké nové.
Malfoyové byli přeborníci v ničení lidí kolem sebe. Vyždímat a zahodit. Pochopil, co ztratil, když už to nešlo zachránit. Dostal tolik šancí a lekcí, ale nedokázal využít ani jednu z nich. Pak že prý dostal do vínku obchodní talent. Hloupé žvásty.
Tehdy večer, kdy díky své opilosti a lehkovážnosti spadl z mostu do řeky, získal víc, než jen pár škrábanců a jizev. Získal prozření.
Každý ho odepsal a opustil, jen Camila se k němu neotočila zády. Pochopil, jaký zázrak je mít člověka, kterému na něm záleží.
Proč jen na to musel přijít ve chvíli, kdy ona byla rozhodnutá definitivně ukončit vše, co budovali?

 
ooOoo
 
Starší kouzelník vyšel z pokoje a ani nestačil pořádně zavřít dveře, když se na něj Lucius vrhl s plnou hrstí otázek. Nutně potřeboval znát její stav.
Byla ještě šance na šťastnou budoucnost?
„Probrala se, pane Malfoy,“ uklidnil ho lékouzelník s vlídným úsměvem.
Nejraději by mu ten výraz natrvalo vymazal z obličeje.
Co si má pod tou větou představit? Už mají nejhorší za sebou nebo se má připravit na další katastrofu?
„Přinesl jste ji na poslední chvíli, tyhle pokoutní léčitelky, nám velmi znepříjemňují život,“ podrbal se lékař v prošedivělých vlasech. Na okamžik se ztratil ve svých myšlenkách, ale pak plynule pokračoval dál. „Slibují svobodu, ale opomenou se zmínit, že si ji dotyčná užije na onom světě,“ zvědavě si Luciuse prohlížel.
Jistě, kázání na téma nefungující manželství v tuto chvíli opravdu potřebuje.
Luciusův hrdý aristokratický postoj spolu s povýšeným pohledem zafungoval. Muž se nahrbil a koktal omluvy. Nechtěl zasahovat nikomu do soukromí samozřejmě. Zvlášť pokud ten někdo je jeden z nejmocnějších lidí v kouzelnickém Londýně a k tomu má v rukávu několik zakázaných kouzel.
„Nicméně,“ lékouzelník se ošíval a netušil jak svou poslední zprávu vystavit na světlo. „Ta čarodějnice svou práci odvedla. Vaše manželství bylo anulováno.“ Aby se nestal terčem nějaké té zlé kletby, raději se bíle oděný kouzelník uchýlil do své pracovny.
Lucius zůstal zaraženě hledět na prázdnou chodbu. Nevěřil právě vyřčeným slovům.
Nic z toho se nestalo.
Nechápal, jak se jedna z jeho nejhorší noční můra mohla vyplnit.
To nehodlá přijmout. Ne on Lucius Malfoy. Jeho žádná zapšklá babyce nepřeveze.

 
18.11.2016 23:13:00
Chavelierka
.oOo.
Alan

Alan

Tieto stránky neboli vytvorené za účelom zisku.
Tvoríme ich pre radosť sebe a všetkým, ktorí zdieľajú naše nadšenie pre svet fantázie. Všetky postavy, ktoré stvorila J.K.Rowling, si nemienime v žiadnom prípade privlastňovať, patria len a len do jej vlastníctva.
Ach...

Ach...

Dátum založenia stránok - 18.04.2009
2570rjn[1].jpg



Name
Email
Comment
Or visit this link or this one