.

Vitajte na stránkach plných fantázie a fikcie. A možno aj reality... Vaše, nadin a Chavelierka

Táto stránka sa dnešným dňom stáva iba archívom už napísaných niektorých poviedok. Nič nové sem už nepribudne. Lúči sa s Vami nadin

Poviedky a príspevky od Chavelierky Aktualizované Odkaz na najnovšiu kapitolu
Anketa  stále aktuální Dotaz  Dotaz2
Vánoční příběh  TU 26.12.2016 Kapitola 2
Dárek pro Wixie 28.1.2016 Dárek
 
     
P1225a5dc_KrvVF.jpg
Ani se mi nechtělo uvěřit, že už je to pět dlouhých let (skoro šest) ce jsem začala zveřejňovat Mudlinku. Je nejvyšší čas to dokončit. Tentokrát vážně závažně :-) 
Proto tu s tím trochu pohnem a posunem se kousek dál. Už nás čeká tak max jedna nebo dvě další kapitolky a už se mě s tím zbavíte :-D



Co by přinesla budoucnost


 
„Severusi Snape, okamžitě přestaň!“ rozčílila se Poppy Pomfrey na okolo procházejícího profesora.
Už dobrou hodinu se jí dařilo ignorovat jeho nervózní přecházení po laboratoři za ošetřovnou, ačkoli ji tím přiváděl k šílenství. Vážně dokázala snést mnohé, jenže i jí jednou musela dojít trpělivost. Dařilo se jí přehlížet vrčení, mručení, poklepávání nohou nebo křupání kloubů až příliš dlouho a když se dostal k nesmyslnému obcházení okolo stolu, vybouchla. Svou trpělivost si zdokonalila léty strávenými s dětskými pacienty, později se ji naučila využívat i u dospělých, jenže ani to ji nedokázalo připravit na vše.
„Běž k sobě, až to dokončím, zavolám tě,“ vyhnala ho nekompromisně z místnosti.
Nerada by se dopustila nějakého přestupku proti své lékařské přísaze. Snape si zasloužil vytrestat a prodlužovat testy mohla i bez toho, aby jí neustále dráždil její vlastní nervy.

 
 
Severus se posadil do křesla před krbem, složil si prsty pod bradou a zvažoval možnosti. Potřeboval si rozvrhnout další kroky pro případ, že by se ukázalo jeho otcovství reálnou hrozbou i pro opačnou alternativu.
Představil si sám sebe jako otce, člověka zodpovědného za malou bezbrannou bytost. Naposledy, když se někoho pokoušel ochránit, zůstalo jedno dítě bez podpory milujících rodičů. Jeho svět se pro mimina rozhodně nehodil.
Možná za jiných okolností…
Co si nalhává? Jeho otec ubil vlastní manželku k smrti, aby se mohl někde poflakovat s jinou. Svého syna nechal napospas osudu až do chvíle, než se mu stal přítěží, poté se snažil zbavit i jeho.
Nejspíš by se i u něj historie opakovala. On si nezaslouží mít rodinu!
 

Z dalších pochmurných úvah ho vyrušil příchod ošetřovatelky, která přinášela malý kotlík s průzračnou tekutinou.
„Hotovo,“ oznámila mu prostě a v hlase se jí ozýval jemný náznak hrdosti na své dílo.
Chápal to. I on občas zažíval příjemný záblesk uspokojení z dobře odvedené práce, když dokončil složitý lektvar. Proto se to rozhodl dál nekomentovat.
„Stačí už jen přidat poslední přísadu,“ podala mu misku a malý stříbrný nůž.
Obojí si od ní opatrně převzal. Přešel stranou, aby si mohl misku položit na stůl. Natáhl ruku, vyhrnul si rukáv a přitiskl ostří na kůži.
Zarazil se v pohybu a zadíval se pozorně na odhalené předloktí, kde se rýsovalo znamení zla. Stál zády k Poppy, takže si ho nemohla všimnout. Vždy se úzkostlivě snažil zachovat si své tajemství před ostatními členu učitelského sboru. Nic by nepochopili.
„Nevydrží to věčně,“ zabručela ošetřovatelka netrpělivě.
Chápal, že když někoho probudí uprostřed noci, donutí ho k několikahodinové přípravě složitého lektvaru a pak zdržuje, nebude ten někdo zrovna příjemný. Navíc pokud by ho to zdržení mohlo stát právě to noční vynaložené úsilí. Jenže on prostě potřeboval chvilku na rozmyšlenou.
Jistě měl za sebou dost dlouhou dobu sebezpytování, ale ta mu přinesla akorát hromadu nejasností se spoustou dalších otázek. Ještě před minutou se cítil rozhodnutý absolutně ke všemu, ale když tu teď stál s blyštivým hrotem na svém zápěstí, znejistěl.
Nerozhodnost nepatřila k jeho obvyklým vlastnostem a tak jedním rychlým tahem provedl mělký řez. Nechal několik rudých kapek dopadnout na dno bílé porcelánové misky, kde začaly tvořit různé obrazce, než se slily do jedné malé louže.
Misku s potřebným množstvím krve předal do zkušených rukou kouzelnice, která na ně už netrpělivě čekala.
Rychle promíchala lektvar, aby se ujistila, že se za tu dlouhou dobou před přidáním poslední přísady nezkazil. Na tváři se jí usadil spokojený výraz, když zjistila, že ještě nepromarnili šanci na úspěšné dovršení celé procedury.
„Počkej!“ dlouhé štíhlé prsty zadržely její ruku, než mohla dokončit pohyb a vlít Snapeovu krev do kotlíku.
„Co zas?“ už se vážně začínala vztekat.
Čas hrál proti nim a každé zdržení mohlo zmařit její práci. Za normálních okolností byla milou vlídnou ošetřovatelkou v Bradavicích, ale právě se všechny normální okolnosti vytratily a zbyl tu jen Snape.

 
ooOoo
 
Každé prázdniny, které Severus trávil v Tkalcovské ulici, přemýšlel, jestli se nemá sebrat a jít hledat jediného člověka, který ho měl rád bez výhrad. Pokaždé našel hned několik důvodů, proč to neudělat.
Naposledy to byl opravdu pádný důvod v podání Narcisy Malfoyové a jejího přání chránit Draca. Prosba, co se nedá odmítnout. Bez ohledu na kouzlo, které vás roztrhá, pokud svůj slib nesplníte. Bellatrix měla vždy smysl pro drama; nebo se jen vyžívala v krvavých praktikách. Ať tak či tak, účel to pokaždé splnilo na výbornou.
Teď ležel U svatého Munga a měl dost času zjistit, proč nikdy svou cestu neabsolvoval. Přesněji zjišťoval by, kdyby se nepokoušel přežít několik vážných tržných ran, které mu z krku udělaly kupu hadrů na podlahu. Velká ztráta krve a množství jedu neslučitelné se životem byly jen další doplňkové zábavy na dlouhé večery na nemocničním lůžku.
Lékaři se u něj střídali jak na běžícím pásu, aby zachránili vězně před jeho soudním procesem. Život umí být vážně ironický a Severus by to jistě ocenil, kdyby ho nezaměstnávaly zmíněné záležitosti.

 
ooOoo
 
Severus Snape byl zproštěn většiny obvinění, přesto se na něj lidé dál dívali skrz prsty. Několikrát uvažoval, že opustí kouzelnický svět a začne žít jako obyčejný mudla. Jenže magie se mu dostala příliš pod kůži, takže své záměry nedokázal splnit.
Proto se velmi divil, když jeho zchátralé obydlí navštívila všemi obdivovaná a vychvalovaná Minerva McGonagalová.
„Zachránil jste mi život. A to hned několikrát,“ dostala se k jádru věci, když splnili nudné povinnosti slušného chování a vyměnili si několik zdvořilostních frází.
Co na to říct? ‚Máte pravdu.‘ ‚No a?‘ ‚To nestojí za řeč?‘
Na další hloupé fráze Severus neměl náladu a na kousavé poznámky si Minervy až moc vážil. Raději se zdržel komentářů a počkal, co přijde dál. Předpokládal, že za ním nepřišla jen proto, aby si vypila čaj, zavzpomínala na staré časy a mezi řečí mu poděkovala za záchranu života. Čaj jí nenabídl – žádný neměl – minulost odmítal rozebírat a děkování se rozhodl ignorovat, pro dobro jich obou.
„Uvolnilo se místo učitele lektvarů,“ vychrlila Minerva rychle.
Nejspíš ji tíživé ticho přišlo příliš husté.
„Žádná matka vám nedovolí zaměstnat bývalého smrtijeda a vraha,“ pokrčil pouze rameny. Stálé místo s vlastním ubytováním by se mu hodilo, ale škemrat nehodlal. A tohle rozhodně znamenalo doprošovat se u školní rady.
„Já jsem ředitelka, já rozhoduji o zaměstnancích,“ Minerva se tvářila naprosto neústupně. Veškeré námitky se zdály předem zbytečné. Konečně našla půdu, na které se cítila sebejistě.
„Veškerou odpovědnost beru na sebe,“ položila mu dlaň a předloktí.
Netušil, co mu tím gestem chtěla naznačit. „Aspoň to vám dlužím,“ dodala po chvilce ticha.
„Nedlužíte mi vůbec nic,“ oznámil jí rázně.
Odmítal se plazit před radou a rozhodně odmítal být komukoliv zavázán. Po zkušenostech s posledním Bradavickým ředitelem se z podobných aktivit jednou pro vždy vyléčil.
„Víc než si myslíte,“ Minerva už před válkou vykazovala známky tvrdohlavosti a boj za svobodu ji rozhodně v tomto oboru posílil.
 
Září začínal Severu Snape opět ve svém staronovém kabinetě. Trvalo mu přes dva týdny, než ho upravil zpět k obrazu svému. Sklepení se boje tolik nedotkly, takže to nebyla zas až tak úmorná práce, jak se na první pohled zdálo.
04.10.2015 19:03:35
Chavelierka
.oOo.
Alan

Alan

Tieto stránky neboli vytvorené za účelom zisku.
Tvoríme ich pre radosť sebe a všetkým, ktorí zdieľajú naše nadšenie pre svet fantázie. Všetky postavy, ktoré stvorila J.K.Rowling, si nemienime v žiadnom prípade privlastňovať, patria len a len do jej vlastníctva.
Ach...

Ach...

Dátum založenia stránok - 18.04.2009
2570rjn[1].jpg



Name
Email
Comment
Or visit this link or this one