.

Vitajte na stránkach plných fantázie a fikcie. A možno aj reality... Vaše, nadin a Chavelierka

Táto stránka sa dnešným dňom stáva iba archívom už napísaných niektorých poviedok. Nič nové sem už nepribudne. Lúči sa s Vami nadin

Poviedky a príspevky od Chavelierky Aktualizované Odkaz na najnovšiu kapitolu
Anketa  stále aktuální Dotaz  Dotaz2
Vánoční příběh  TU 26.12.2016 Kapitola 2
Dárek pro Wixie 28.1.2016 Dárek
 
     
Denšní kapitolu věnuji Zuzance. Stejně je jediná, kdo povídku ještě čte :-D
Nemám ráda nedokončené věci, proto hodl musíte protrpět i tuhle kapitolu, dokud ji nedotáhnu do konce.


 
93af987fb9_38761053_o2.jpg
Předčasný konec

Angela nechala, k úlevě všech studentů, ranní rozcvičku a výuku bojových chvatů na Philovi. Ten si svou úlohu náramně užíval a nikoho nešetřil, takže na konci se mohli už jen dohadovat, kdo je vlastně větší mučitel.
Mezitím se Angela potulovala po osadě, aby si urovnala, co se včera večer dozvěděla. Nedokázala na Severuse přímo změnit názor, ale zarazilo ji, že uvažovala, zda by byl podobného činu schopen. Co by donutilo malého chlapce zabít vlastního tátu?
„Už tě stihl poštvat proti mně?“ Leknutím skoro nadskočila, když se na pěšině vedle ní vynořil ten jediný, kterého momentálně nedokázala dostat z hlavy.
„Neměl bys o něm takhle smýšlet,“ popošla k němu kousek blíž, aby pochopil, že se ještě nerozhodla čemu věřit.
„Možná bys mu měla věřit,“ odstoupil od ní zpět na větší vzdálenost.
„Nedokázal bys někoho jen tak zabít,“ náhle pochopila, že je o své pravdě víc než přesvědčená.
„Proč? Protože si to myslíš?“na jednu stranu ho potěšilo, že je o něm tolik přesvědčená, ale na druhou ho štvala její naivita. Jak lehko by mohla s podobným přístupem k životu přijít k úhoně. Štvalo ho, že mu na tom vůbec záleží.
„Tak mi sám vysvětli, jak to vlastně bylo?“ Angela se usadila na spadlou větev, ochotná poslouchat.
„Klasický příběh. Matka kouzelnice pocházela z vyšších vrstev, ale zapletla se se špatným mužem, tak se jí zřekli. Otec byl mudla, opilec a despota, který ke všemu nedokázal udržet zapnutý poklopec. Mámu to ničilo, ale vychovali ji k poslušnosti, takže vše jen trpělivě snášela. Rozdráždila ho tím do takové míry, že ji začal týrat i fyzicky.“ Angele se nad nebohou ženou a malým chlapcem, který vše musel jen sledovat, svíralo srdce. Chtěla Severuse obejmout, ale jeho kamenný výraz naznačoval, že by to nebyl dobrý nápad.
„Když zjistil, že jsem zdědil její magii, stal jsem se pro něj nežádoucím parchantem. Nevěřil, že by on dokázal zplodit něco tak ohavného a nepřirozeného, jako je dítě schopné kouzlit.“ Na okamžik se odmlčel. Stálo ho příliš přemáhání, aby se jí svěřil. Nestál o soucit. Potřeboval to jen ze sebe dostat.
„Těšili jsme se, že si ho jednou některá z jeho příležitostných partnerek odvede, ale vždy se vrátil. Jak jsem později zjistil, matčina rodina mu platila rentu, o kterou by odchodem přišel.“ Severus se k Angele otočil zády a položil si hlavu na ruku opřenou o kmen nejbližšího stromu. Znovu prožíval příběh, na který se roky snažil zapomenout.
„Ten večer mámu zmlátil, že se nemohla postavit na nohy, nechal ji ležet na chodbě ve vlastní krvi. Chtěl jsem jí pomoct, ale srazil mě k zemi. Kopal do mě, jako šílený a přišlo mu to nesmírně k smíchu. Naštěstí neudržel rovnováhu a spadl ze schodů. Ten večer zemřela i máma a já odešel z domu a…“ neproniknutelný pohled upíral do dálky. Tam někde v dáli se dělo něco hrůzostrašného a Angela nemohla nijak zasáhnout, aby mu ulehčila.
„Zpovídat se ti nemusím,“ probral se náhle ze vzpomínek.
„Severusi, ty přeci nejsi jako tvůj otec, ty bys…“ jen ta slova vyslovila, začala litovat, že neudržela jazyk za zuby.
„Neodvažuj se mě soudit!“ přerušil rázně její chlácholení. „V životě jsem se dopustil takových činů, že by ti z nich tuhla krev v žilách. Tak mi neříkej, jaký jsem nebo nejsem!“
Jeho pohled ji doslova trhal na kousíčky a zatnutá čelist prozrazovala, že se opravdu rozzuřil.
Pohnul se směrem k ní. Uvědomovala si svou chybu i účinky, jaká její slova vyvolala a začala splašeně couvat. Mozek sice pracoval na plné obrátky, aby ji dostal ze šlamastiky, ale kloudný nápad nevyprodukoval.
Jediná myšlenka jí bleskla hlavou - někde za zády má koupelnu, tam si netroufne. Troufl.
„To jsou dámské sprchy,“ namítla chabě, když si všimla, kam se dostali.
„Vážně? Ani jsem si nevšiml,“ procedil výhružně.
Patami narazila na okraj sprchy; nebylo už kam dál ustupovat. Jenže on se nemínil zastavit. Postoupila ještě o kousek dál, až zády narazila na spouštěcí mechanizmus a na oba se začala řinout voda. Přistoupil těsně k ní, aby jí zablokoval únikovou cestu.
Uvažuj! Nabádala se v marně duchu.
Zahleděla se mu do očí a fascinovaně sledovala kapku stékající mu od kořene nosu dolů.
Co to proboha vyvádíš? Běsnila nad sebou.
Nezírej tak na něj a už ne na kapku sjíždějící mu po tváři. Ani na tu co se mu usadila na spodním rtu a už vůbec ne na tu, co si tvoří cestičku po krku na hrudník.
Ani nerozumuj nad jeho promočenou košilí a… Dost! Dál už ani nepokračuj, nebo to vážně špatně skončí. Vynadala si rázně a v duchu se i profackovala, ale nijak zvlášť jí to nepomohlo.
Zachránil ji až příchod rozchichotaných studentek, které zarazila přítomnost mokrých profesorů v koupelně. Rychle se kolem něj prosmýkla a utekla ven.
Odpoledne si pak dávala velký pozor, aby se náhodou nepotkali, takže když kuchaři vyhlásili, sběr hub za první fázi přípravy večere a všechny vyhnali s košíkem do lesa, jen to uvítala.
 
Snažila se vymotat nohavici uchycenou v keři tak, aby z ní něco zbylo, jenže její úsilí ji přivedlo akorát přímo kompletně do kopřiv. Opatrně se zvedla a již plně na nohou tu protivnou látku jednoduše vyškubla, on už to někdo sešije. Pokračovala naštvaně dál se stále prázdným košíkem, ale za to s rukávem plným jehličí. Už se přesvědčovala, že raději zůstane bez večeře, než aby se honila za jistě v tomto lese neexistujícími houbami, když zaslechla nedaleko od sebe husí kůži nahánějící rozhovor.
„Pan Potter, jaké překvapení,“ zaskřehotal podivný hlas.
„To jsou smrtijedi!“ Poznala vyděšený hlas slečny Grangerové a přidala do kroku, aby zjistila co se děje, případně pomohla studentům z nouze.
„Zabít vás bude, jako vzít dítěti bonbón,“ zasmál se jiný muž, z pětičlenné skupinky, která obklopila její svěřence.
„Netvrdila bych,“ oznámila jim rázně, aby upoutala pozornost nejbližšího stojícího v černém dlouhém plášti. Jen co se po ní zaskočeně otočil, dostal ránu větví a skácel se k zemi.
„To je ta mudlovská šmejdka,“ vrhli se po ní ostatní. Už stihla poznat, že hůlky pracují podobně jako střelné zbraně, chvilku trvá, než z nich náboj vyletí a musí se zamířit přesně. Chytla vedle stojícího zakuklence za zápěstí a než s ním správně provedeným trikem praštila o zem, hodila hůlku vykroucenou z nepevného sevření Harrymu, který zkoprněle sledoval její počítání. Další útočník ji posloužil nejprve jako štít, odhadla dobře, že proti sobě nepůjdou, když se dostala do vhodné pozice, odrovnala hned dva najednou. Jelikož už ozbrojená trojce studentů vyslala několik kouzel na pomoc své profesorce a zmíněná se zdála těžko porazitelná, smrtijedi zbaběle prchli s výhružkou na rtech.
 
Severus za všeobecného ruchu vyslechl vyprávění o nečekané příhodě v lese. Nejprve nechápal, jak smrtijedi dokázali projít jeho ochrannými kouzly. Později zjistil, že se Potter se svými kamarádíčky dostal až za ochranou linii. Na co však přijít nedokázal, bylo, kdo jim prozradil, kde se jejich tábor nachází? Když se Angela s dětmi vrátila, měl chuť ji obejmout, že je pořádku a postupně během líčení příběhu došel k závěru, že ji asi zaškrtí za nebezpečí, kterému se vystavila. Nesdílel podobné nadšení jako Hoochová, která oznámila, že se od Angeli musí taky naučit nějaké chvaty. Jednoduše zavelel k předčasnému odjezdu s tím, že odmítá převzít za tábor takovou odpovědnost.
Všichni se tedy kvapem vrátili do školy.
09.05.2015 19:41:01
Chavelierka
.oOo.
Alan

Alan

Tieto stránky neboli vytvorené za účelom zisku.
Tvoríme ich pre radosť sebe a všetkým, ktorí zdieľajú naše nadšenie pre svet fantázie. Všetky postavy, ktoré stvorila J.K.Rowling, si nemienime v žiadnom prípade privlastňovať, patria len a len do jej vlastníctva.
Ach...

Ach...

Dátum založenia stránok - 18.04.2009
2570rjn[1].jpg



Name
Email
Comment
Or visit this link or this one