.

Vitajte na stránkach plných fantázie a fikcie. A možno aj reality... Vaše, nadin a Chavelierka

Táto stránka sa dnešným dňom stáva iba archívom už napísaných niektorých poviedok. Nič nové sem už nepribudne. Lúči sa s Vami nadin

Poviedky a príspevky od Chavelierky Aktualizované Odkaz na najnovšiu kapitolu
Anketa  stále aktuální Dotaz  Dotaz2
Vánoční příběh  TU 26.12.2016 Kapitola 2
Dárek pro Wixie 28.1.2016 Dárek
 
     
nick0510.jpg
Veselé Velikonoce všem návštěvníkům našich stránek.
Původně jsem plánovala na svátky přidat kapitolu k Akce Severus, ale nestihla jsem ji doladit. Proto tu máme Mudlinku. Jednou ji už musím dokončit :-D


 
Nicholas Darrel

Angele připadal při snídani Severus nějaký podrážděný. Nejdřív si myslela, že ho tolik vytočil včerejší přivítací táborák, ale zdál se rozladěný ještě něčím dalším.
Studenti a Rollanda ještě dospávali prodlouženou večerku, takže si mohla dovolit být důvěrnější. Přitiskla se k němu blíž a rukou mu přešla po stehně, aby na sebe upoutala jeho pozornost.
„Půjdeš si zaběhat?“ vyrušil snahy o bližší kontakt a zvídavé otázky nově příchozí. Černovlasý mladík se zastavil těsně před ní, jako by v místnosti byla jen ona sama.
„Severusi, měla bych vám představit Nicholase,“ Angela těkala očima mezi dvěma muži, kteří se začali zlověstně měřit pohledem, a napětí podezřele narůstalo. „Přijel večer, když už jste-“ veškerou snahu o naladění přátelské atmosféry zarazil Severusův prudký odchod z jídelny.
Další vývoj událostí byl pro Angelu noční můrou posunutou za hranice možného chápání. Jak právě poznala, když se sejdou dva kohouti na jednom smetišti, odnesou to slepice.
Bezdůvodných ostrých slovních výměn měla nasbíráno na rok do zásoby a předpokládala, že další na sebe nenechají čekat. Nechápala, kde se v nich bere ta zášť.
 
Dopoledne sledovala skupinku studentů, kterým Severus vykládal o skladování bylin nasbíraných v okolním lese. Kdyby stále necítila všechny svaly v těle z pochodu, který si pro ně připravil, asi by jí přišlo vtipné, jak tam tak všichni zkroušeně sedí na kamenech a trhají, drtí a nakládají.
Odpoledne raději převzala výuku sama, aby si všichni odpočinuli při malování v přírodě a hlavně aby unikla roli rozhodčího a smírčího soudce v jedné osobě. Už jí vážně unavovalo, že ji neustále zatahují do svých hádek a vyžadují, aby se postavila na něčí stranu.
Phil a Taylor naštěstí dokázali Nicholase dostatečně zaměstnat v kuchyni, ale občasným náhodným střetům zabránit nezvládli.
Večer už začínala křičet i ona sama, takže se raději rozhodla uklidnit u nedalekého jezírka. Tamější ticho bylo blahodárným balzámem pro těžce zkoušené nervy. Posadila se do trávy s touhou vypustit na pár minut veškeré myšlenky z hlavy, jenže jí z rozjímání vytrhl nepříjemný šramot. Vydala se po zvuku, až se dostala na mýtinu, kde ji k zemi srazila uražená větev.
„Angelo, jsi pořádku?“ klečel u ní Nicholas a starostlivě jí odhrnoval vlasy z čela.
„Nedotýkej se jí,“ zaznamenala známé Severusovo hrdelní vrčení z druhé strany.
„Nedotýkejte se mě ani jeden,“ zarazila další hádku ještě v zárodku a připravovala se na svou vlastní.
Právě jí došla trpělivost.
Opatrně se podle stromu postavila na nohy, aby se mohla lépe rozhlédnout a zjistit, co se vlastně stalo. Překvapeně zamrkala na oba muže, kteří z jejího nečekaného příchodu ještě nestihli ukrýt hůlky.
Nechápala jak to, že nikdy nepřišla na to, že je Nicholas taky kouzelník. Vyrůstali vedle sebe jako malé děti, ale nikdy jí nepřišel jiný nebo nějak zvláštní.
„Vysvětlím ti to,“ pokoušel se obhájit, když si všiml pohledu směřujícího na dřevo v jeho ruce.
Máchla rukou na znamení, že už viděla dost a nepotřebuje další výmluvy.
„Uvědomujete si, že místo mě mohlo přijít některé z dětí? Když už se hodláte zabít, dělejte to laskavě tak, abyste neohrožovali ostatní,“ plánovala si dlouhou řadu výčitek a pořádně si zanadávat.
K dlouhé promluvě ale nedošlo. Když ze sebe vysoukala první věty, zamotala se jí hlava a ona se sesunula podél kmene, o který se opírala.
 
„Máte neuvěřitelný talent dostávat se do malérů.“
Angela se probrala na provizorní ošetřovně zřízené z jednoho pokoje v patře. Ležela na zádech s podepřenýma nohama a Severus jí právě ošetřoval ránu na čele.
„Hmm,“ rozhodla se hrát si na uraženou, dokud nezjistí, o co tu vlastně jde.
„Omlouvám se, že jsi toho byla svědkem,“ skoro ta slova přeslechla, protože je zašeptal, když zády k ní cosi lovil z tašky. „Tohle vypít!“ rozkázal už opět plně se ovládající, až si myslela, že si jeho omluvu nejspíš vysnila.
„Nemys-“ chtěla mu připomenout, jak špatně lektvary snáší, ale nenechal ji dokončit větu.
„Neodmlouvejte a prostě to vypijte,“ vrazil jí lahvičku s odporně hnědou tekutinou do ruky.
Pokrčila rameny a vyhověla mu. Všechny její argumenty mu skončily na botách.
„Já tě chtěla varovat, že je mi po těch vašich dryácích zle,“ oznámila mu s nepatrným úšklebkem, když si kapesníkem utírala ústa a sledovala jeho nasupený obličej.
Odešel, až když dostala zpět svou přirozenou barvu, ale nezůstala sama dlouho.
„Promluvíme si?“ vyzval ji zkroušeně Nicholas.
Souhlasila, protože nechtěla jen tak přijít o dobrého přítele.
Dlouhou dobu jen seděli na lavičce před chatou a očima pozorovali hvězdné nebe.
„Prozradíš mi, co mezi vámi je?“ Angela potřebovala znát pravdu, aby věděla, jak se k celé věci postavit.
„Je to můj nevlastní bratr,“ šokoval ji a naprosto zmátl svou odpovědí. „Když byla máma mladá, seznámila se s mužem, který jí dokonale zamotal hlavu. Začali se vídat a máma otěhotněla.“ Angela věděla, že Nicholasova matka nemá další dítě, takže tím očekávaným potomkem musel být on.
„Když si ho chtěla vzít, ukázalo se, že je ženatý a má dokonce dítě. Přesto jejich vztah trval dál. Odvrhnutá manželka takovou ostudu nepřenesla přes srdce, takže si manžela přitáhla zpět. Bohužel ho později jeho vlastní syn sprovodil ze světa, i když šetření prokázalo, že to prý byla nehoda. Ten muž se jmenoval Tobias Snape.“ Nicholas prudce mrštil kámen, s kterým si během vyprávění pohrával, kamsi do lesa před nimi.
„Doslova ho utýrali k smrti, kdyby s mámou tenkrát utekl, mohl jsem mít tátu. Takže si dovedeš představit, proč svému nevlastnímu bratříčkovi nemůžu přijít na jméno,“ podíval se jí do očí a hledal v nich souhlas.
Nedokázala uvěřit, že by něčeho podobného byl Severus schopen.
„Nikdy jsem se s magií doopravdy nesžil, proto jsem ti o ní ani neřekl,“ zatočil svou hůlkou mezi prsty. Zvedl ji k nebi a vyslal z ní několik jisker, které se za zvuku pomalé hudby snášely dolů. Angela se usmála, neustále nad touto mocí žasla. Ne proto, že sama kouzlit nedokázala, ale proto, kolik krásy se s ní dalo vytvořit.
„Zatančíme si?“ podal jí ruku.
 
Severus stál u okna svého pokoje a sledoval představení pod sebou. Neslyšel, o čem se baví, ale to, co viděl, mu dokonale stačilo, aby svým mladším sourozencem opovrhoval víc než doposud. Nechápal, jak se může Angela nechat nachytat na tak primitivní trik, kterým jeho spolužáci omamovali dívky ve čtvrtém ročníku v Bradavicích. Tam se to nejspíš naučil i jeho povedený bratříček. Když ho rok po svém nástupu do prvního ročníku poznal, přestože měl matčino příjmení, určité rysy po otci zapřít nemohl, věděl, že Pobertové budou jeho nejmenší starostí.
06.04.2015 20:45:28
Chavelierka
.oOo.
Alan

Alan

Tieto stránky neboli vytvorené za účelom zisku.
Tvoríme ich pre radosť sebe a všetkým, ktorí zdieľajú naše nadšenie pre svet fantázie. Všetky postavy, ktoré stvorila J.K.Rowling, si nemienime v žiadnom prípade privlastňovať, patria len a len do jej vlastníctva.
Ach...

Ach...

Dátum založenia stránok - 18.04.2009
2570rjn[1].jpg



Name
Email
Comment
Or visit this link or this one