.

Vitajte na stránkach plných fantázie a fikcie. A možno aj reality... Vaše, nadin a Chavelierka

Táto stránka sa dnešným dňom stáva iba archívom už napísaných niektorých poviedok. Nič nové sem už nepribudne. Lúči sa s Vami nadin

Poviedky a príspevky od Chavelierky Aktualizované Odkaz na najnovšiu kapitolu
Anketa  stále aktuální Dotaz  Dotaz2
Vánoční příběh  TU 26.12.2016 Kapitola 2
Dárek pro Wixie 28.1.2016 Dárek
 
     
Omlouvám se, momentálně trochu válčím s časem, ale nezapomněla jsem na Vás ;-)

Jelikož kapitola V nemoci je ještě v rozpracované fázi a nadin neplánuje nic přidat, dostanete kousek Mudlinky.

Snad to nebude příliš velké utrpení.

Vaše Chave

okamik-nehy-abr017.jpg

Nehraj, když neznáš pravidla

 

Angela druhý den na snídani skoro spala. Nepřítomně ukusovala suchý toust, aniž by vlastně tušila, co žvýká. Přivstala si, přestože tělo naopak vyžadovalo dohnat spánkový deficit, jenže potřebovala zajistit, aby se se Severusem nedopatřením náhodou nepotkala. Bohatě jí stačily barvité sny, které ji k ránu přepadly.

Osud jí nepřál.

Mezi hloučky trousících se studentů si náhle přes celou síň razil cestu on sám jako samotné ztělesnění snových představ. Studenti ustupovali před jeho osobou jako poplašená kuřátka, mezi která někdo pustil lasičku. Její sny se jednoduše nemohly měřit s originálem, proto opět zahanbeně odběhly zpět do noci, kam patří. Působil bezchybně s černým hábitem vířícím kolem něj; podobně jako temná křídla padlých andělů.  Bohužel, ona přesně věděla, co se skrývá vespod. Zavřela těsně víčka, ve snaze tu vzpomínku zahnat. Marně.

Proč muž s takovou figurou a výbavou vůbec nosí oblečení? Spěšně nemravnou myšlenku potlačila nahrazením jiné, kde se vyskytovaly květiny, les a jiné méně nebezpečné věci.

Musí zmizet dřív, než se k ní dostane.

Moc času po soukromé válce s Pavlovým slinícím efektem jí nezbylo. Překotně se začala zvedat, čímž se jí povedlo akorát na stole převrhnout hrnek s kávou. Rychle ho narovnala, ale skvrnu nechala pokojně netknutou; nebyl čas se zdržovat. Otočila se a zcela neelegantně přepadla přes svou odsunutou židli.

„Jste v pořádku?" staral se profesor Kratiknot, který se právě nacházel nejblíže.

„Ano, jistě," vysoukala ze sebe, když se snažila vymotat ten zpropadený černý hadr, do něhož ji navlékli, z noh od židle. Toužebně hleděla na postraní vchod pro učitele, kterým chtěla proklouznout, aby se vyhnula Severusově dráze. Naneštěstí pro ni se setkali kus ode dveří.

„Snad přede mnou neprcháte?" zhodnotil její marné úsilí.

„Já? Ne!" pronesla lehce přiškrceným hlasem.

Ve snaze se mu vyhnout, se zamotala do natrženého hábitu a skácela k jeho nohám, takže předešlá slova krapet ztratila na váze, stejně jako důstojnost. Lepší den už mít nemohla.

Vyškrábala se na kolena a ocitla se tak obličejem právě ve výši jeho intimních partií. Zrudla na maximální možnou míru, než zaklonila hlavu a přesunula pohled k němu. Pobaveně ji sledoval se zdviženým obočím a pažemi založenými na prsou.

Nakonec se smiloval a nabídl ji ruku, aby se mohla lépe zvednout. Tušila, že se oním galantním gestem ujišťoval, že do něj při postupu výš nevrazí, ale nechala to plavat a podávanou pomoct přijala.

 

Tahání bezvládného profesora lektvarů a ranní kotrmelce přes jídelní nábytek Angelu se silnými bolestmi zad donutilo vyhledat zdejší ošetřovatelku. Po zjištění, že v sobě mudlovská členka zboru nesnese žádný lektvar, se domluvily na použití tišící masti.

„Drahoušku, až se svléknete, lehněte si tady na lehátko, já si zatím obstarám vše potřebné," zavolala Poppy ještě k Angele, která se zatím se zajímavými bolestí vyvolanými kreacemi odstrojovala za paravánem.

 

„Přines, udělej, neptej se," hudral si Severus naštvaně, když ho Pomfreyová vyrušila od večerního nic nedělání. S hlavou v krbu mu nadiktovala objednávku medikamentů s pokynem na rychlou donášku, jako by snad byl placený poslíček, kterému se s prodlevou strhává provize. V klidu si vyšlápl těch několik schodů do ošetřovny, on se rozhodně nepřetrhne kvůli nešikovnému studentovi, který mu svým zraněním narušuje program. Prošel oddělení s lůžky a zamířil rovnou do ošetřovací místnosti, kde se na prahu zarazil s pohledem na polonahé tělo své kolegyně. Ležela na břiše, hlavou podepřenou rukama měla otočenou na druhou stranu, což mu právě vyhovovalo. Snědé opálení vynikalo na bílém povlečení, dlouhé černé vlasy ve volných vlnách spadaly přes rameno a jeho napadly zrádné myšlenky. Rychle pochopil, že za namožené svaly nejspíš může jeho indispozice a měl by se omluvit, ale to on nikdy nedělá.

Pomalu otevřel čerstvě připravenou mast a nabral potřebné množství do dlaně, zvráceně si vychutnávaje každý pohyb. Při prvním kontaktu se nepatrně zachvěl i on sám.

Angela mu postupně vláčněla pod prsty. Pocit, že je mu plně odevzdaná, mu rozvibrovával zvláštní struny v těle, které ho nutily chtít víc; snadno se jim poddal.

 „Zdá se, že se vám mé dotyky líbí," ušklíbl se jí těsně u ucha, když si všiml zavřených víček s dlouhými řasami a zvlněných růžových rtů.  Ucítil, jak po jeho prohlášení ztuhla.

„Jen vaše zbožné přání," odpověděla mu po chvilce hlasem poznamenaným šokem.

„Vážně?" Nalezl to správné místo, které se zdálo nejchoulostivější, a drobná husí kůže ji usvědčila ze lži.

Nejraději by utekla zahrabat se někam hodně hluboko, ale absence oblečení vhodného na pochod hradem ji naprosto přikovala k lehátku. Ještě tu byla možnost jednoduše se otočit a poddat se mazlivým dotekům, jenže zdravý rozum jí naneštěstí ještě sloužil celkem dobře, ačkoli pod prsty Severuse Snapea uvažoval o krátké dovolené.

Proferosův elegantní úprk s návratem ošetřovatelky vzniklý problém vyřešil ke spokojenosti všech.

 

Večer seděla na pohovce v obývacím pokoji, poslouchala hudbu a sledovala Matyldu, jak se honí za chlupatým nesmyslem, který obstarala v Příčné ulici. Nechápala, co na tom chuchvalci s nožičkama fenu tolik fascinuje. Sama, když se jednou ráno probudila s onou věcí na polštáři vedle hlavy, málem dostala infarkt. Ihned by to spálila, kdyby Matylda hračku neustále nevyžadovala. Nakonec se shodly, že uslintané a špinavé předměty nepatří do postele. Vlastně Angela vedla monolog, ale doufala, že Matylda pozná, kdy se panička zlobí. Chvála svatým - poznala. Zatím.

Vstala s úmyslem umýt se a zakončit dnešní den četbou nějaké zajímavé knihy, kterou si obstarala ve zdejší knihovně. Tolik fascinujících děl pohromadě už dlouho neviděla. Plány na klidný večer jí zhatil pohled na hromádku esejí, co už dávno měly být ve vlastnictví jistého nevyhledávaného kolegy. Zaúpěla nad myšlenkou, že mu je bude muset donést nejspíš osobně.

Co neudělá hned, neudělá nikdy.

Přestože ji Minerva varovala před nočním touláním v době běsnění nebezpečné stvůry, která zlikvidovala paní Norisovou, vzala hromádku lejster a vyrazila na procházku sklepením.

Nesměle zaklepala na jeho soukromé komnaty - předpokládala, že v tuhle dobu už neučí, ale s jeho přístupem ke studentstvu si tím jistá na sto procent nebyla.

„Co vás ke mně přivádí?" poskládal Severus překvapený výraz na svém obličeji místo pozdravu.

Angela zvedla už mírně pomuchlané papíry před sebe, jako chabou obranu a zároveň mu tím chtěla naznačit, že přichází v míru; pokud ji nevytočí.

Mezitím, co si pročítal donesené práce, o krok ustoupil, aby mohla projít. Rychle ze sebe vychrlila, o co se jedná, aby se nezdržovala déle, než je nezbytně nutné.

Pomalu brala už za kliku, s úmyslem dostat se do postele v nějaké kloudné hodině, když ji zadržel.

„Připadáte si odvážná, procházet se po nocích hradem, kde se chodbami potuluje maniak hrající si na čistku osazenstva, nebo je to jen neschopnost uvažovat ve večerních hodinách?" zvedl pohled od listů ve své ruce.

„Možná toužím být zachraňovaná," pohodila ramenem zaskočena náhlým zájem z jeho strany.

„Pak jste si spletla kabinet, Lockhart si jistě rád zahraje na rytíře," nenuceně přišel až k ní, jako by chtěl, aby si ho pozorně prohlédla a sama uznala, že do princů má daleko.

„Nesnažte se tolik hrát zlého hocha, Severusi," snažila se svým slovům dodat tolik výsměchu, kolik jí jen stažené hrdlo dovolilo. Právě zjistila, že jeho těsná blízkost na ni má omračující dopad.

Severus ji pevně, na hranici bolestivosti, chytil za zápěstí ruky, která se bezděky zvedla k jeho tváři.

„Neměla byste si tolik zahrávat, paní kolegyně. Muži umí být nebezpeční, když se jim snažíte sebrat, co jste jim prve sama nabídla." Zahleděl se jí výhružně zpříma do očí, aby pochopila na jak tenký led se pouští, když si s ním zahrává. Jenže Angela měla pro strach uděláno, využila jeho samolibosti a dojmu, že má navrch, rychlým pohybem zápěstí přehmátla, takže vzápětí držela ona jeho. Následně, nepatrným švihem nohy, podrazila jeho široký postoj a než mohl udivený Severus zareagovat, ležel natažený na zemi a Angela sedící obkročmo na něm ho škrtila jeho vlastním předloktím.

Naklonila se těsně k jeho obličeji: „Ženy také umí být zákeřné."

Zvedla se a zamířila k odchodu.

Léta strávená v tvrdých podmínkách mezi smrtijedy Severuse obrnila proti bolesti a vycvičila v hbitosti, což ovšem Angela nemohla tušit. Jinak by pohyb, který při odchodu zpozorovala, nepovažovala za těžce se zvedajícího profesora. Severus zatím stál za jejími zády s napřaženou hůlkou a jediným klidným máchnutím na ni seslal poutací kouzlo, kterým si ji opět přitáhl zpět do svého pevného náručí. Angela byla natolik ohromena skutečností, že se překvapivě rychle dostala od kliky k jeho hrudi i hypnotizujícím pohledem, že se nebránila, ani když poutací kouzlo už dávno pominulo a ani tehdy, když se sklonil, aby ji políbil.

28.04.2013 17:31:51
Chavelierka
.oOo.
Alan

Alan

Tieto stránky neboli vytvorené za účelom zisku.
Tvoríme ich pre radosť sebe a všetkým, ktorí zdieľajú naše nadšenie pre svet fantázie. Všetky postavy, ktoré stvorila J.K.Rowling, si nemienime v žiadnom prípade privlastňovať, patria len a len do jej vlastníctva.
Ach...

Ach...

Dátum založenia stránok - 18.04.2009
2570rjn[1].jpg



Name
Email
Comment
Or visit this link or this one