.

Vitajte na stránkach plných fantázie a fikcie. A možno aj reality... Vaše, nadin a Chavelierka

Táto stránka sa dnešným dňom stáva iba archívom už napísaných niektorých poviedok. Nič nové sem už nepribudne. Lúči sa s Vami nadin

Poviedky a príspevky od Chavelierky Aktualizované Odkaz na najnovšiu kapitolu
Anketa  stále aktuální Dotaz  Dotaz2
Vánoční příběh  TU 26.12.2016 Kapitola 2
Dárek pro Wixie 28.1.2016 Dárek
 
     
Mudlinka - díl 10 - obrázek

Mudlinka - díl 10 - obrázek

Přiložený obrázek úplně nesedí, ale vy si ji převléknete a zasadíte kam bude třeba ;)

Za úžasnou spolupráci děkuju betušce elikovi :D

 

Noční návštěva

Jistě, vy si totiž nevidíte ani na špičku nosu, natož abyste si všímal lidí okolo vás.“ Angela přemýšlela, zda jeho urážky jsou jen testováním toho, kam až mu dovolí zajít, nebo opravdu nesnáší lidi kolem sebe? Ať tak či tak ona do sebe rýt nenechá, ostatní se ho možná bojí, ale ona má pro strach uděláno.

Povýšeně zvednuté obočí, hrdý postoj s rukama založenýma na hrudi - nejraději by mu dupla na nohu, aby mu nabourala tu jeho absolutní sebejistotu. O tom, že by její podpatky pár kůstek zlomily, ani nepochybovala.

„Milá kolegyně, lidí okolo si všímám, pokud za povšimnutí stojí!“ pronesl měkkým sametem svého hlasu s jasně patrným cynismem a s důrazem na poslední slovo.

Severus se odmítal nechat vtáhnout do vážnější rozepře s osobou podle něj k této výsadě nedostačující. Otočil se zády, rozmáchlým gestem při tom odhodil stranou cíp pláště, který se mu ovinul kolem nohy, a nechal soptící profesorku bez povšimnutí samotnou na chodbě.  Angela chvíli zmateně pozorovala vzdalující se postavu, než se obrátila i ona a nasupeně odkráčela svou cestou.

 

Za jediný den navštívila víc hodin, než když studovala ona sama. Dozvěděla se, že šílené znaky na některých prastarých hrobech jsou nejspíš smysluplné runy, ze kterých se dají vyčíst nejrůznější moudra a záhady a též s jejich pomocí zabezpečit místa, která mají zůstat utajena. Přišla na to, že z křišťálové koule se už asi číst nenaučí, protože ji v nejbližší době čeká životu nebezpečná událost. Smrti se však vyhne, aby mohla trpět dál.

Při bylinkaření ji málem skalpoval vzácný ohrožený druh lékořice a u dějin Bradavic přišla opět na chuť malůvkám v zápisníku.

Prožila náročný a vyčerpávající den, přesto by jej nevyměnila ani za sto jiných v obyčejném světě.

Nakonec jí už jen zbývaly lektvary a obrana proti černé magii, předměty, jímž se vyhýbala jak slimák pijáku. Raději si je odložila do dalšího (případně dalších) dní. Věděla, že odkládáním se problém nevyřeší, ale dnes na něj rozhodně neměla dost sil ani nervů.

 

Večer si vyzvedla svého chlupatého miláčka z Hagridovi laskavé péče a zavřela se ve svých pokojích. Nedokázala se soustředit absolutně na nic, hlavou jí vířily myšlenky jako na kolotoči. Jediným možným řešením této situace byl pohyb.

Vyskočila na nohy a nechala si od Westy přestavět vstupní pokoj na tělocvičnu. Nesporná výhoda vlastnictví domácího skřítka.

Když zapínala přehrávač, s úsměvem si vybavila, kolik sil ji stálo vysvětlit řediteli účel přístroje. Naštěstí pochopil a výsledkem bylo fungování rádia spolu s dalšími spotřebiči uvnitř hradu.

Nedokázala si život bez podobných hraček představit. Nehledě na to, že dlouhé vlasy schnou snad věky a bez fénu by chodila s vrabčím hnízdem na hlavě.

Její oblíbená kapela Nickelback přehlušila tok myšlenek a zaplnila místnost líbivými tony. Nejprve rozehřála tělo a rozproudila krev pár cviky a pak se pustila do mučení zavěšeného boxovacího pytle.

 

Deset hodin večer, ideální hodina na plnění školních trestů. Severus škodolibě pozoroval klepající se prváčky, které si zavřel ve svém kabinetě a nechal je připravovat suroviny pro své spolužáky na další hodinu lektvarů. Krouhání Praskavce je bezesporu velmi zajímavá činnost, zvlášť pokud zapomenete, že při použití ocelového struhadla, může popálit nechráněnou kůži drobnými odletujícími jiskřičkami.

Nechal je, aby za něj udělali nepříjemnou práci, a sám se vydal překontrolovat zásoby v zadní oddělené části. Dostal se k druhému regálu, když jeho klidné a laskavé ticho prořízly příšerné zvuky. Nechápal, odkud se ten randál bere, lahvičky na policích díky němu skoro přeskákaly přes okraj police. Neovladatelná zuřivost mu na pár okamžiků zamžila vidění, rozšířenými nozdrami vypustil páru a vyrazil ztrestat narušitele, který má onen binec na svědomí.

Důstojně s vynaložením nemalého úsilí na zachování klidu přešel kolem pokukujících poškoláků. Zahlédl v jejich očích děs, ale i plamínky pobavení. Kdo se bude smát, až jim po posledním kořínku rostliny nasype na stůl další bedýnku? Zpražil je vražedným pohledem, až se zarazil nad posledním, který jeho příchod ani nezaregistroval a podupával si při práci. Všichni svatí smilujte se, on se mu ten děsivý kravál snad líbí. Rychle si dal jedna a jedna dohromady: mudlovský student s mudlovskou hudbou. Z rovnice mu vyšla jen jediná osoba.

S prásknutím dveří se vyřítil na potemnělou chodbu. Cestu do druhého patra překonal skoro v rekordním čase, stihl při tom vytahat ze zastrkaných koutů a tmavých výklenků krčící se stíny, strhat nebývalý počet bodů bez ohledu na kolej. Ve vzteku mu bylo jedno, že o pár jich připravil i tu svou.

Razantně zabušil na dveře.

Za nedlouho před ním stála jeho zadýchaná kolegyně s vlasy spletenými do dvou volných copů, zarudlými tvářemi a v příšerném úboru. Svítivě zelené tričko se žlutým kačerem těsně obepínalo její hrudník a o světlounce modrých těsných šortkách se dalo pochybovat, jestli je vůbec má. Vše završily béžové bačkory v podobě chlupatých medvídků. Němě na ten výjev zíral. Randál za jejími zády prozrazoval, že situaci odhadl správně.

„Hodláte mi sdělit důvod vaši návštěvy, nebo budeme rozebírat moje oblečení?“ Všimla si jeho pohledu a na protest si založila ruce na hrudníku, až krátký svršek odhalil její drobný pupík.

„Vy tomu říkáte oblečení?“ přejel ji pohledem a složil paže podle jejího vzoru.

„Kdybych věděla, že přijdete, vzala bych si večerní toaletu, abych vás nepohoršovala,“ prskla uraženě. „Myslím, že už jste mě zkritizoval dost.“ Odhodila si culík, který jí přepadl přes rameno, a tričko opět nebezpečně poskočilo výš. „Prozradíte mi laskavě důvod vaší nečekané návštěvy?“

Severus přestal přemýšlet, jestli se pod něco tak těsného vejde spodní prádlo a vzpomněl si na původ svého vzteku.

„Můžete mi laskavě vysvětlit, proč tu tropíte takový kravál, kterým se vám povedlo vyhnat z hradu všechny duchy?“ snažil se slova pronášet v klidu, což pro něj bylo zkouškou sebeovládání. Značně mu situaci ztěžovaly nepříjemné zvuky, které se stále ozývaly zpoza otevřených dveří.

„Škoda, že ne všechna,“ zatvářila se skoro smutně, „vy jste tu očividně zůstal,“ napodobila jeho uštěpačný tón.

To byla poslední kapka. Odsunul profesorku stranou, vpochodoval do vnitř a málem se srazil s černým nesmyslem zavěšeným u stropu vprostřed místnosti.

„Někteří lidé se nenaučí slušně chovat, ani kdyby je pošlapali mamuti,“ vzdychla si. „Občerstvení vám asi nemá cenu nabízet že?“ rýpala si v klidu dál do rozzuřeného muže před sebou.

„Pro Salazara Zmijozela, nemůžete ten rámus ztlumit?“ začínal zvyšovat hlas, jak mu docházela trpělivost.

Angela záměrně pomalu přešla k přehrávači a otočila líně volume do leva.

„Žádala jsem pana ředitele, aby mou místnost zajistil proti případnému úniku hluku, zřejmě nepočítal s vaším vyvinutým sluchem,“ otočila se k nakvašenému návštěvníkovi. Ironicky pronesená poklona v tento moment působila jako rozbuška.

Začal procházet místnostmi jako rozzuřený býk, aby našel a vyřešil problém, kterým bylo nedostatečné odzvučení. Dostal se ke dveřím ložnice, ze kterých se po otevření vyvalila koule chlupů a přišpendlila ho k zemi. Pohlédl na řadu zubů, které by mohl pokojně jeden po druhém přepočítat.

Vlhká slina mu přistála na prsou. Protočil oči a přemýšlel, jestli ho Merlin trestá za hříchy minulé, současné nebo budoucí. Jeho kolegyně chňapla po obojku a to přerostlé tele z něj začala strhávat. Obluda si ovšem chtěla očividně hrát a brala to celé za nesmírnou zábavu. Severusovi důkladně umyla obličej a pročuchala hrudník, než se Angele povedlo ji strhnout a sebe tím poslat k zemi.

„Matyldo, fuj!“ volala udýchaně. Fenka začala okolo své paničky a toho zajímavého pána poskakovat, přičemž se jí povedlo Angelu z pozice na čtyřech hodit na zvedajícího se profesora, takže se ocitla vleže na jeho břiše s obličejem přitisknutým těsně u toho jeho. Při krkolomném kousku se Angele triko vyhrnulo nebezpečně vysoko a Severusovy ruce se ocitly na holé kůži těsně pod ním. Matylda jim nedala šanci, rychle mezi ně vrazila mokrý čumák nadšená novou hrou.

Problém byl, že byla jediná, kdo si hrátky vychutnával. Angela se propadala hanbou a Severus pěnil. Angela se rozhodla pro ráznou akci, vzepřela se na dlaních podél kolegových ramen. To, že mu tím poskytla dokonalý výhled do svého zajímavě plného výstřihu, prozatím přehlížela, stejně jako že tím pohybem se jeho dlaně svezly na její boky.

„Lehni!“ zahřímala na fenu a ta se hned uklidila do bezpečí na druhý konec místnosti.

Ten samý povel vysílal profesor do jistých partií svého těla. Nepopsatelně ho vytočilo, jak ho zradilo jeho vlastní tělo. Nešetrně ze sebe slečnu Protivnou shodil, aby se mohl postavit a hůlkou upravil svůj vzhled do původního stavu. Angelinino heknutí z pádu na podlahu ignoroval stejně, jako se snažil nepřipouštět si slabé zavrčení nesoucí se z nedalekého kouta.

Rychle prozkoumal zbylé místnosti, až v koupelně narazil na větrací šachtu, která se zdála být původcem jeho neštěstí. Pochopil, že se nejednalo ze strany ředitele o nedbalost, ale o dokonale promyšlený tah. Všechny šachty, komínové i ty větrací, ústí kdesi v podzemí a tahle nejspíš velmi blízko jeho kabinetu. Pár diagnostických kouzel mu jeho domněnky potvrdilo.

Několik máchnutí hůlkou a jeho tichá svatině byla opět od hluku plně izolována. Spokojeně se ušklíbl.

Netuší, co tím ředitel sleduje, ani co má v plánu, ale rozhodně mu to nevyjde.

16.08.2011 13:38:16
nadin
.oOo.
Alan

Alan

Tieto stránky neboli vytvorené za účelom zisku.
Tvoríme ich pre radosť sebe a všetkým, ktorí zdieľajú naše nadšenie pre svet fantázie. Všetky postavy, ktoré stvorila J.K.Rowling, si nemienime v žiadnom prípade privlastňovať, patria len a len do jej vlastníctva.
Ach...

Ach...

Dátum založenia stránok - 18.04.2009
2570rjn[1].jpg



Name
Email
Comment
Or visit this link or this one