.

Vitajte na stránkach plných fantázie a fikcie. A možno aj reality... Vaše, nadin a Chavelierka

Táto stránka sa dnešným dňom stáva iba archívom už napísaných niektorých poviedok. Nič nové sem už nepribudne. Lúči sa s Vami nadin

Poviedky a príspevky od Chavelierky Aktualizované Odkaz na najnovšiu kapitolu
Anketa  stále aktuální Dotaz  Dotaz2
Vánoční příběh  TU 26.12.2016 Kapitola 2
Dárek pro Wixie 28.1.2016 Dárek
 
     

Život je nevyzpytatelný hráč

Dušinko moje, dnes máš svůj velký den, je ti už hjssdj let. Je mi nesmírnou ctí, že ti právě já mohu z celého srdce popřát: 
Přeju ti, aby tě v životě štěstí drželo za ruku, aby nad tebou zdraví drželo ochranou ruku a dovedlo tě minimálně do sta let. 
Přeju ti, aby věrní přátele ti vždy stáli po boku a žal zapomněl tvou adresu. 
Přeju ti, aby si dál zůstala tím úžasným člověkem, co znám.
Přeju ti, aby si se už jen smála a přeju ti, aby se ti u mě pohodlně sedělo ;-)
Krásné narozeni.

Z nadin jsem velmi nápadně nenápadně vypáčila, že top drží Lucius - tvrdý oříšek. Doufám, že tě má slova nezklamou.

Život je nevyzpytatelný hráč


Emeralda složila hlavu do dlaní. Tohle už vážně přerostlo v úchylku.

Seděla za svým psacím stolem a snad po sté v tomto týdnu se brodila vzpomínkami, ve kterých stále nenacházela jiskřičku něčeho pozitivního. Přesně si dokázala vybavit den, hodinu, dokonce i minutu, kdy ho zahlédla poprvé a právě v ten okamžik se do ní zakousl pocit, že potkala svého Osudového. Potkala, ale bohužel on její pocity nesdílel.

Osudným se jí stal tím, že nedokázala přinutit mysl, aby smazala jeho obrázek a začala se věnovat i jiným mužům.

 

Stál na rušné ulici, pohledem přejížděl kolemjdoucí, ale ve skutečnosti je nevnímal. Rovná záda, široká ramena, dokonale padnoucí oblek a oči, které by dokázaly zmrazit i nejdivočejší řeku, rozpoutat divokou bouři nebo zahnat stádo splašených hypogrifů. Tehdy také zjistila, že je ženatý a to ji donutilo na pár krátkých okamžiků zapomenout. Přikázala si nemyslet na zadaného muže, protože ona by rodinu nedokázala zničit.

Pak se v novinách dočetla o tragické smrti jeho manželky. Nakolik to byla nehoda a nakolik vliv skončené války se nikde nemluvilo, každopádně to znamenalo začátek jejího opětovného a nekonečného utrpení.

Povedlo se jí získat místo v jednom z jeho podniků, aby mu mohla být blíž. Vzdala se všeho - domu, přátel, předešlého lukrativního zaměstnání, dokonce i snoubence.

Posedlost se stala neúnosnou. Pokoušela se dostat pod jeho tvrdou skořápku nejrůznějšími ženskými zbraněmi, jednou se i snížila k intrikám, ale všechno marné.

Lucius Malfoy se stal nedosažitelným vrcholem.

 

Tak tu seděla v zapadlé kanceláři jen kousek od svého idolu a rekapitulovala. Vzdá to! Pokusí se zbavit své maniakální touhy jednou pro vždy a zkusí žít normální plnohodnotný život. Počítala, že to bude těžké stejně, jako když doktor bez umrtvení odřezává nežádoucí kousek těla, ale vydrží to, už jen pro své vlastní dobro.

„Výpověď?“ první a zároveň poslední slovo, které kdy slyšela z jeho přísných úst.

Bez emoce, bez příkras, jen pár písmen oznamujících zřetelný fakt, že mu podávala podepsaný papír s jasně formulovaným požadavkem. Netečně podepsal, aniž by zvedl zrak a zjistil, s kým se vlastně rozloučí. Lidé pro něj byli jen součástí dobře namazaného stroje, nahraditelné součástky. Milovala ho i nenáviděla zároveň.

 

 

„Vy jeden namyšlený arogantní egoisto, vaše zkostnatělé myšlení nám situaci vyřešit nepomůže!“

A bylo to tu znovu. Jak se k tomu jen mohla dostat? V jednu chvíli si žila pokojný život na venkově a v druhé po boku Minervy, která ji požádala o pomoc, bojuje v Londýně za Bradavice.

Opět se setkaly, jenže tentokrát se nekrčí ve stínu nasávajíc část jeho aury, nyní mu stojí čelem, a pokud bude ještě dlouho tak hloupě zarputilý, asi mu vrazí facku.

Pozdě si všimla, že už všichni dávno opustili místnost a nechali je dva, aby si to vyříkali. Rozhodla se k nim přidat a nechat aristokrata rozmlouvat tak akorát se zdí, ta mu alespoň nebude protiřečit.

„Jste zvláštní žena, slečno Lopézová,“ vycházková hůl důrazně položená na jejím předloktí ji zastavila v taktickém ústupu.

„Nechte si lichotky pro jiné,“ usadila ho dřív, než se nadechl k dalším slovům.

Následující pohyby by náhodnému přihlížejícímu mohly připadat jako kroky z nějakého druhu tance. Pomalého, dráždivého a nebezpečného. Chtěla odstrčit překážející dřevo, ale jeho štíhlé prsty se jí ovinuly kolem zápěstí. Posunula se několik kroků, aby se dostala z jeho dosahu, ale on se jí dál držel.

Po celé etudě se ocitla přímo v jeho náručí, překvapená vyčkávající.

„Máte nádherné oči,“ zašeptal těsně u jejich rtů.

Hodlala něco namítnout, vykroutit se, ale nedal jí šanci. Nekompromisní rty uzamkly nevyřčená slova v tvrdém polibku. Zaskočeně otevřela ústa a on využil příležitosti. Jazykem vklouzl dovnitř, kde náležitě prozkoumal právě objevené území. Zachvěla se mu v objetí, její tělo reagovalo na přísun toho, po čem tak dlouho prahlo. Její mozek nedokázal vyprodukovat žádný argument pro zastavení právě probíhající činnosti. Ruce mu samovolně ovinula kolem krku, aby si ho přitáhla těsněji k sobě.

Kancelář ani nestačili zabezpečit žádným kouzlem proti nežádoucím zvědavcům. Takže v tento památný podvečer si všichni, kteří se nacházeli poblíž, mohli vyslechnout, čím vším Lucius Malfoy začal svůj vztah vedoucí k druhému manželství.

28.10.2015 21:05:33
nadin
.oOo.
Alan

Alan

Tieto stránky neboli vytvorené za účelom zisku.
Tvoríme ich pre radosť sebe a všetkým, ktorí zdieľajú naše nadšenie pre svet fantázie. Všetky postavy, ktoré stvorila J.K.Rowling, si nemienime v žiadnom prípade privlastňovať, patria len a len do jej vlastníctva.
Ach...

Ach...

Dátum založenia stránok - 18.04.2009
2570rjn[1].jpg



Name
Email
Comment
Or visit this link or this one