.

Vitajte na stránkach plných fantázie a fikcie. A možno aj reality... Vaše, nadin a Chavelierka

Táto stránka sa dnešným dňom stáva iba archívom už napísaných niektorých poviedok. Nič nové sem už nepribudne. Lúči sa s Vami nadin

Poviedky a príspevky od Chavelierky Aktualizované Odkaz na najnovšiu kapitolu
Anketa  stále aktuální Dotaz  Dotaz2
Vánoční příběh  TU 26.12.2016 Kapitola 2
Dárek pro Wixie 28.1.2016 Dárek
 
     

Jak to tenkrát vlastně bylo?

Nadin dnes slaví úžasné roční výročí stránek a proto má pro ni Chave dárek. Jen a jen pro tebe.

Jak to tenkrát vlastně bylo?

„Nech už toho čmárání!“ ozvalo se hlučně z vedlejší místnosti. „Stejně se ti klepou ruce, takže jsou to čáranice,“ zaskřehotal pobavený hlas, který se pomaloučku přibližoval.

Dlaň lehce dopadla na nahrbená záda.

„Měla by sis koupit silnější brýle, hrbíš se tu jak hromádka popadaných kotlíků.“ Starší z žen si oprášila béžovou halenku.

„No jo pořád,“ mladší ani nevzhlédla od své práce, „jsi horší než ten protivnej učitel, co nás měl na ten příšernej předmět!“ s vyplazeným jazykem obtáhla načrtnou čáru.

„U Merlina, z tebe je sklerotická bába,“ urovnávala si prošedivělý drdol první, aniž by přiznala, že si taky nevybavuje jeho jméno.

„Já nevim, komu jsem musela desetkrát včera opakovat, aby zamkl,“ nenechala se zesměšnit druhá.

„Tak už přestaň a pojď mi pomoct dopředu, budeme zavírat!“

Papír a tužka s povzdychem přistály na malém stolku a vetchý krok se ubíral chodbičkou až do prostorné místnosti plné knih.

„Měla by sis najít nějakou užitečnější činnost než jsou ty tvé patlaniny.“ Hromádka knih se vznesla a levitovala pod přísným dohledem k regálu.

„Reptám ti já do tvého pletení?“ Další hromádka následovala pod unaveným úsměvem předchozí.

„To si zkus, moje výtvory jsou aspoň k něčemu, ale už ses zkoušela obléknout do papíru?“

„K něčemu? Ty tvoje hadry koušou jak hladovej Gerberos.“

„Že tě pusa neštípe, asi tě taky kousnu, takovou hezkou vestu jsem ti udělala.“

„Jak na starou rašpli.“

„Jsi snad něco jiného?“

Věčné špičkování a dobírání ani jedna z čiperných stařenek nebraly příliš vážně. Pomáhalo jim překonávat starosti a stres každodenního společného života.

Začalo to v jednom malém obchůdku s knihami. Mladá, sotva dostudovaná, čarodějnice si sem chodila pro knížky. Za pultíkem stávala vysoká štíhlá elegantní prodavačka s dlouhými hnědými vlasy. Znala svou zákaznici a pomalu si uvykla dávat ji zajímavé kousky stranou. Postupně se začínaly bavit o knížkách a zjistily, že mají podobný vkus.

Slovo dalo slovo, až vznikl nápad, který uskutečnily.

Kdysi jako mladé a úspěšné čarodějnice se rozhodly založit v Prasinkách knihovnu a jelikož se jednalo o něco, co zde chybělo, slavily úspěch. Naučilo se k nim chodit celé kouzelnické společenství, hlavně také proto, že jejich uspořádaná a ucelená sbírka ukrývala i nejcennější poklady. Například se zde daly najít výtisky, ‚Pěstování vzácných bylin‘ od Kamélie Krakouzelné, na celém světě, bylo k dostání pouze 1300 výtisků.

Samozřejmě takové skvosty byly opatřeny spoustou ochranných kouzel a směly se číst jen v prostorách knihovny.

Nikomu se nepodařilo zjistit, kde tyto unikáty získávají. Jejich tajemství je proslavilo a zajistilo jim dostatečnou pozornost k vybudování solidní živnosti.

Klíček zarachotil v zámku a dvě starší dámy se vydaly tmavou ulicí.

„Přijdeš dnes na návštěvu?“ zeptala se vyšší s ironickým úšklebkem, který by ji mohl závidět i ten zmiňovaný protivný profesor. „Vnoučata přijedou na návštěvu.“

„To tak, aby mi zase Elinka, skákala až na hlavu a Sarunka chystala nástrahy na každém kroku,“ skoro se pokřižovala dotazovaná. Přesto jí oči zasvítily do nocí dychtivostí.

„Stejně to máš ráda, nedělej se,“ zněla odpověď. „Wixinka se na tebe taky už těší.“

„To protože se jí líbí, že ji nechávám domýšlet konce pohádek, které ji čtu,“ následoval úšklebek.

„Nemáš vždycky usnout dřív, něž se dostaneš na poslední stránku,“ veselý smích se nesl nocí.

Nebylo pochyb, že obě míří stejným směrem a i přes zdánlivou nechuť se těšily na příjemný večer.
Chavena se pohodlně usadila do proutěného křesla a nechala malého hnědovlasého raráška uvelebit se jí na klíně. Druhý zlatovlasý neposeda jí pomalu zastrkával práskací žabku do kabelky a ona spokojeně dělala, že to nevidí. Otevřela velkou pohádkovou knížku a s pohledem do velkých dětských očí malého andílka opírajícího se jí o nohy se jala číst příběh o jednom černém rytíři, který překonal sám sebe, když se zamiloval do krásné princezny s dlouhými kudrnatými vlasy.

Nadina sledovala svou mladší přítelkyni s mírným úsměvem a chystala jim čaj. Děkovala v duchu Merlinovi za štěstí, které jim nadělil, a přisedla do protějšího křesla, aby si také vychutnala známý příběh.
18.04.2010 15:46:40
nadin
.oOo.
Alan

Alan

Tieto stránky neboli vytvorené za účelom zisku.
Tvoríme ich pre radosť sebe a všetkým, ktorí zdieľajú naše nadšenie pre svet fantázie. Všetky postavy, ktoré stvorila J.K.Rowling, si nemienime v žiadnom prípade privlastňovať, patria len a len do jej vlastníctva.
Ach...

Ach...

Dátum založenia stránok - 18.04.2009
2570rjn[1].jpg



Name
Email
Comment
Or visit this link or this one