Kdybych byla taková, jak jsi napsala, tak ho vyzvu k tanci. Pokud by nechtěl nebo dělal ksichty, tak třeba s hůlkou, zapíchnutou mu ...éé..tam, kde to muže děsí! Ale tancovat by se mnou zozhodně musel! Aby si uvědomil, že NA MNĚ se kamenně tvářit nebude. Kdoví, jak by reagoval? Třeba by mě vzal i na vědomí? A při tanci bych mu pošeptala, že se jedná o vysokou sázku a že jestli mi to nezkazí, tak se šábnem./ to aby si nepřipadal tak moc zmanipulovaný/. Ale taky bych mu pošpitala, že se mi už příšerně dlouho příšerně moc líbí!/to aby si nepřipadal, že je dobrý akorát jako prostředek na získání financí/. Teda, jestli by nezareagoval ani potom, tak bych ho pohladila a řekla mu, že gayové mi vůbec nevadí. Nebo že válečný hrdina, těžce zraněný v tříslech, je hrdina, který přinesl oběť jednu z nejvyšších. A že je to u mně jako v trezoru u Gringottů.
Přece není možný, aby se mnou ani potom nedal řeč..!!!