.

Vitajte na stránkach plných fantázie a fikcie. A možno aj reality... Vaše, nadin a Chavelierka

Táto stránka sa dnešným dňom stáva iba archívom už napísaných niektorých poviedok. Nič nové sem už nepribudne. Lúči sa s Vami nadin

Poviedky a príspevky od Chavelierky Aktualizované Odkaz na najnovšiu kapitolu
Anketa  stále aktuální Dotaz  Dotaz2
Vánoční příběh  TU 26.12.2016 Kapitola 2
Dárek pro Wixie 28.1.2016 Dárek
 
     
Tak se nám tu objevil zvláštní jev. Sem tam se tu mihne nějaký nový nick. Věnuje komentář pod kapitolku a zase zmizí.
Já jen uvažuju, jestli tihle lidé ta povídka tak zklame, že dál nečtou. Nebo se nakazí od ostatních a přestanou psát ohlasy na kapitoly. Nebo je chyba někde jinde?
Dost řečnických otázek. 
Děkuji všem věrným komentujícím Nadin, Zuzce a Scully. kapitolku věnuji právě vám ;-)



 
 
Severus velmi opatrně rozlepoval víčka od sebe. Skutečně probudit se mu povedlo až na třetí pokus a ani pak si nebyl úplně jistý, že začal vnímat.
Henri ho kdysi učil rozpoznat kvalitní víno hned po první doušku. Správně vychutnat každý lok. Prostudovaly hodně lahví až do dna, než byli s výsledkem spokojeni. Až se mu zase bude někdo příště pokoušet vnutit Nejlepší výběr kouzelných sklepů, vymete s ním podlahu. Už ten název napovídá o šílenství výrobce. Kterého normálního člověka by si napadlo, že by někdo mohl zažít extázi při konzumaci mixu čehokoliv, co někdo vymetl z kdejakých koutů?
Rána po takových školeních vypadala dost podobně. Takže se dalo usuzovat, že včera večer víc než trochu přebral.
Matně si vybavoval starý slib sám sobě a své důstojnosti, že si dá na přemíru alkoholu pozor. Už si nevybavoval důvod, ale každopádně ho nejspíš porušil. A velmi důkladně, podle toho jak mizerně se cítil.
Zívnul a začal se opatrně štrachat z postele. Nahmatal zvláštní tvar polštáře a vyděšeně ztuhnul. Mírně se nadzvedl. Jen tolik, aby úplně nevstal a zbytečně nepodráždil už tak zřetelně protestující žaludek, ale přitom dost na to, aby poznal, na čem vlastně leží.
Přimhouřil oči. Dopřál svému mozku několik sekund na nastartování. Některé souvislosti mu některá krutá rána docházely později. Ukrutně později. Vlastně by si přál, kdyby ještě o něco později.
Skutečně pod ním leželo ženské tělo?
Dlouhé nohy, útlý pas, prsa správné velikosti a nekonečná záplava kudrnatých vlasů - vše zabaleno do úhledného balíčku jménem Hermiona Grangerová.
Jak se dostal do stavu, že prospal noc Grangerové na břiše? Při troše fantazie si dokázal představit, jak se mu na tváři rýsuje obtisk knoflíku od jejích kalhot.
Chce znát odpověď z důvodu, aby si to jeho zvrhlé já zapamatovalo a využilo v příhodnější chvíli, kdy si to užije bez alkoholového oparu? Nebo se na to pokouší přijít rozumnější část, aby se podobné akce neopakovaly?
Urovná si to později s čistou hlavou.
Přesunul své zubožené nespolupracující tělo do koupelny a pokoušel se při tom neprobudit spící dívku. Velmi obtížný úkol.
Cestou se několikrát srazil se zdí, docela bolestivě, a taky se mu povedlo něco rozšlápnout - později zjistí co.
Naštěstí spala Grangerová dostatečně tvrdě, aby jí jeho pouť neprobrala. Jen se překulila na bok a do náručí si ukořistila jeho oblíbený polštář.
Za podobný spánek by vraždil. Odfrkl si.
O něco později, s vlasy ještě mokrými ze sprchy, seděl v kuchyni a přemýšlel, jestli se nemá Hermioně omluvit. Ovšem to mělo pár nepatrných háčků.
Tím nejhlavnější byl fakt, že netušil, za co by se měl omlouvat. Vůbec si nepamatoval, co se večer stalo.
Taky se omlouvat vůbec neuměl. Zkusil to jen jednou a na místo odpuštění se mu dostalo tak akorát pohrdavého odmítnutí.
Nikdy víc se k něčemu podobnému nesnížil.
 
ooOoo
 
Severus se o prolnutí pokoušel ještě několikrát. Vždycky bez valných úspěchů. Nepřipouštěl si neúspěch a tak to zkoušel dál a dál pod záminkou, že cítí nepatrné pokroky.
Skoro každý večer se pak opakoval velmi podobně. Usínal s Hermionou po boku. Nikdy si nedokázal vybavit, o čem si celou noc povídali, ale vždy se cítil mnohem líp, když byla nablízku. O jejich společně trávených hodinách se nemluvilo. Staly se přehlíženým veřejným tajemstvím. Severus netušil, jak se k nim postavit a Hermiona taktně mlčela. Jen občas nasadila vědoucí úsměv, když ho náhodou postihla chuť na špatnou náladu.
 
ooOoo
 
„Možná bychom to měli vzdát,“ rozhodla se navrhnout Hermiona, když zas jednou trávili společné počestné chvíle v jedné posteli.
„Teď ne,“ nebyl si úplně jistý, jestli odpovídá na otázku nebo ji chce jen umlčet.
„Severusi, ničí tě to,“ zašeptala a přitom mu prohrábla prameny nad čelem.
Měl rád, když ho hladila podobným způsobem. Hlavu měl položenou na jejím břiše a ona mu prsty projížděla ve vlasech. Skoro měl chuť vrnět jako mlsná kočka nad hrnkem smetany, kdyby mu to hrdost dovolila.
„Změníme téma ano?“ ta stejná hrdost mu nedovolovala přestat v ustavičných pokusech.
Ještě nikdy v nitrozpytu neselhal. Neselže ani teď, bez ohledu na to, že se jedná, o jím zatím ne příliš prostudovanou stránku této vědy.
Cítil, jak se zhluboka nadechla. Věděl, že je sama na hranici únosnosti. Vyčerpával jí tím, že z ní vysával sílu a energii. Sama jí neměla příliš nazbyt. Přesto to byl tak úžasný pocit, že se o něj nedokázal ochudit. Vždycky si říkal, že tohle je ten poslední večer, který tráví v její společnosti a pokaždé se stal jen tím předposledním.
 
ooOoo
 
Ginny seděla na gauči a pozorovala malého Galanti, jak si hraje s kostkami, co mu přinesla. Měla děti moc ráda a určitě si časem pořídí vlastní, ale zatím na ně nebyl správný čas. Harry taky ustavičně někde lítal, takže na nich ani nezačali pracovat. Dohodli se, že rodina prostě počká. Takže teď akorát sloužila jako příhodná chůva všem bratrům a kamarádkám.
Naproti se otevřely dveře a dovnitř vešel profesor Snape. V tu chvíli dítě umanutě opustilo kostky a vrhlo se vstříc nové osobě v místnosti.
Ten maličký byl velmi hodné a spokojené dítě, ale pokud byl profesor nablízku, jak mohla Ginny vypozorovat, byl ještě spokojenější. A pokud ho vzal ten věčně zamračený muž do náruče, usadily se chlapečkovi na tváři dolíčky od vroucího úsměvu. Nechápala, jak na něj může mít právě on takový vliv, ale děti si někdy vybírají koho mít rády zvláštním nevysvětlitelným způsobem.
Asi tak jako Hermiona.
„Řekla bych, že vás má rád,“ podotkla opatrně, když se profesor shýbal pro malého.
Netušila, proč svou domněnku vyslovila nahlas. Jen ji přišlo důležité, aby věděl, že si ho někdo oblíbil. Ať už to ten někdo dokáže sám říct, nebo ne.
„Slečno Weaslleyová, nechte si své psychologické rozbory pro někoho, kdo o ně bude stát.“ Možná si to jen namlouvala, ale určitě nezněl tak strašidelně a protivně jako na škole.
Právě když se Ginny pokoušela o další duševní rozbor, tentokrát profesorův, přišla Hermiona.
„Páni! Sluší ti to,“ Ginny jen podtrhla fakt, že se její kamarádka upravila mnohem víc, než jen na pracovní poradu.
Moc dobře věděla, že má Hermiona později schůzku s Alfredem. Jen chtěla podráždit jednoho Zmijozela, aby se konečně rozhodl, co vlastně chce. Stejně tak by si priority měla srovnat Hermiona. Běhá za jedním mužským, ale mluví o druhém. Jednoho by z toho až rozbolela hlava, jak se stará, aby to dobře dopadlo.
„Po práci ještě něco mám,“ Hermiona kamarádku zpražila nepříjemným pohledem.
Nejspíš se jí nebylo, že se o jejích aktivitách dozví Snape. Jenže to by Ginny nesměla mít opačný názor.
Ta se jen pohodlněji opřela na gauči a sledovala, jak se ti dva společně dělí o péči o miminko.
Sluší jim to spolu, byla by z nich pěkná rodina. Zasnila se.
Fuj. Měla by přestat číst braky z červené knihovny. Už uvažuje jak ta příšerně romanticky založená bledule, co si ji Bill uvázal na krk.
„Nenapadlo vás najít jeho otce?“ přerušila jim chvilku, kdy si hráli na rodinu, náhlým nápadem, o který se prostě musela podělit.
22.09.2015 20:18:36
Chavelierka
.oOo.
Alan

Alan

Tieto stránky neboli vytvorené za účelom zisku.
Tvoríme ich pre radosť sebe a všetkým, ktorí zdieľajú naše nadšenie pre svet fantázie. Všetky postavy, ktoré stvorila J.K.Rowling, si nemienime v žiadnom prípade privlastňovať, patria len a len do jej vlastníctva.
Ach...

Ach...

Dátum založenia stránok - 18.04.2009
2570rjn[1].jpg



Name
Email
Comment
Or visit this link or this one