.

Vitajte na stránkach plných fantázie a fikcie. A možno aj reality... Vaše, nadin a Chavelierka

Táto stránka sa dnešným dňom stáva iba archívom už napísaných niektorých poviedok. Nič nové sem už nepribudne. Lúči sa s Vami nadin

Poviedky a príspevky od Chavelierky Aktualizované Odkaz na najnovšiu kapitolu
Anketa  stále aktuální Dotaz  Dotaz2
Vánoční příběh  TU 26.12.2016 Kapitola 2
Dárek pro Wixie 28.1.2016 Dárek
 
     
Za betaci děkuju Vendi, která se mě pokouší hlídat, aby Severus zůstal správně trucovitý a Hermiona umanutá. Takže doufám, že se Vám bude kapitola líbit minimálně stejně jako ta první.

Užijte si ji ;-)

Nedivil se, že ho v noci proháněly noční můry. Kdo by je neměl, když by se celý večer probíral stránkami zamořenými temnotou temnější než půlnoční obloha?

Procházel jednu Bellinu kletbu za druhou ve snaze najít tu, která zapříčinila nynější potíže jeho mladé pacientky, jenže její stav neodpovídal ani jednomu z uvedených kouzel. Kolem druhé hodiny ranní, kdy na něj sedala únava - ponocování už nepatří k jeho věku - se rozhodl knihy odložit. Nejspíš musí provést několik dalších testů, aby získal přesnější údaje o povaze kletby.

Usnul téměř okamžitě a stejně rychle i vstával, když ho po necelých třech hodinách nekvalitního spánku vyhnal sen z postele. Seděl zmoženě v křesle, tělo toužilo po odpočinku, ale mysl byla až příliš bdělá. Frustrovaně sáhl po starém výtisku dějin okultismu, který nedávno koupil na Starém trhu - místě, kde seženete takřka všechno, od muzejní krabičky sirek až po nejnovější vydání magazínu o famfrpálu, ale potkáte tu i spoustu lidí, kterým byste se spíš měli vyhýbat.

 ooOoo

Těžké kapky dopadaly do černých lesklých pramenů, nedokázaly ale napáchat příliš škod na jejich běžně zplihlém vzhledu. Vlasy si zničil léty strávenými nad kotlíky, jejich výpary nekompromisně zanechaly stopy nejen na vlasech, ale i pleti a dokonce i na očích. Spousta lektvaristů ukončovala profesi v celkem mladém věku pro špatný zrak.

Příliš se nesnažil zahnat pochmurné myšlenky ze svého dosahu. Moc dobře věděl, že se ho drží pevně; bez ohledu na jeho přání. Stali se přáteli už tak dávno, že zbavením se jich by si spíš uškodil, než ulehčil. Vytvořili si soužití prospěšné oběma stranám  - ony získaly přístřeší, on společnost na dlouhé večery ve ztichlém sklepení.

 ooOoo

Právě se chystal zaklepat na bílé dveře označené jmenovkou slečny Grangerové a jí okupovanou pozicí, když se ony samy daly do pohybu. Stihl uhnout právě včas, aby mu majitelka kanceláře neuštědřila ránu do obličeje.

„Dobré ráno, pane profesore," tvářila se překvapeně, jako by zapomněla, že měli domluvenou schůzku.

„Dobré," zabručel neochotně. Nechtěl si na ní vylévat zlost za probdělou noc, ale byla první, koho dnes potkal, pokud nepočítá ustrašenou skřítku, která mu přinesla snídani. Měl neskutečné nadání vzbuzovat v lidech hrůzu, pravděpodobně rozšířil pole působnosti i na skřítky. Nikterak se tím nehodlal trápit.

„Zjistil jste něco?" Celkem rychle jí došlo, že stát mezi dveřmi a rozebírat jejich případ na chodbě není zrovna nejinteligentnější nápad, proto ustoupila kousek stranou a nechala ho vejít do místnosti. Zběžně se rozhlédl kolem dokola, kancelář byla zařízena vkusně a prakticky, ale na první pohled hlásala, že ať už ji obývá kdokoli, příliš často se zde nezdržuje. Nejen, že zaregistroval absenci osobních předmětů, které běžně zútulňují podobná místa, navíc se zařízení zdálo prakticky nevyužívané. Nezaznamenal přílišné opotřebení nebo dokonce poškození žádného nábytku. Slečna Grangerová svou pracovní dobu buďto trávila v terénu nebo nechodila do práce vůbec. A jelikož stále setrvává ve funkci, tak druhou možnost mohl zavrhnout. Jeho pohled zalétl k dívce, která si právě sedala proti němu za ohromný dubový stůl. Zdála se stejně unavená, jako se cítil on sám. Nehodlal ji litovat, tudíž se tímto faktem příliš nezaobíral. Co ho ale upoutalo, byla jemná vyrážka vykukující zpoza límce krémově bílé halenky.

„Máte to už dlouho?" dotkl se prstem svého krku, aby ji naznačil, na co naráží.

„Já…, chci říct… ne, nic to není." Snažila se urovnat límeček, aby zakryla nežádoucí kousek kůže, ale Severusovu pozornost tím odpoutat nedokázala.

„Příště vám na to něco přinesu, není vhodné, aby od vás pacienti něco chytili," uzavřel debatu na téma Červené pupínky hyzdící světlou pleť.

„Můžeme se vrátit k původnímu problému?" Hermiona se opřela lokty o desku stolu a vrhla na Severuse podrážděný pohled.

„Je potřeba udělat sérii testů, aby se dalo odhadnout, s kterými kouzly přišla do styku," zcela klidně a plynule převedl řeč jinam, jako by se před malým okamžikem nezabýval zdravotním stavem své bývalé studentky.

„Zde je zdravotní karta paní Galanti, najdete v ní soupis všech provedených vyšetření i s jejich výsledky," bojovný duch ji neopouštěl, ani když mu podávala objemný fascikl ovázaný modrou stužkou opatřenou vyšitými znaky nemocnice. Zvažoval, co ji naštvalo víc. Že si všiml její nedokonalosti nebo za tím vězelo ještě něco skrytého?

„Raději bych provedl svůj průzkum," zběžně prolistoval popsané pergameny. Potřeboval provést jiný druh testů, ale to jí zatím nehodlal prozradit. Pokud to půjde podle plánu, ani se to nedozví; rozhodl se ji držet co nejvíc v nevědomosti, pro její dobro.

„Vyšetření prováděli nejlepší odborníci v nemocnici, co byste chtěl najít jiného než oni?" ušklíbla se jeho neschopnosti přijmout bez výhrad cizí práci.

„Tací odborníci, že vás donutili vyhledat mou společnost?" dál očima přejížděl řádky popisující průběh dosavadní léčby. Když dlouho neodpovídala, dovolil si věnovat jí krátký pohled. Mračila se na něj víc, než nynější ředitelka McGonagallová když zjistila, že strhl jejímu milovanému Nebelvíru příliš vysoký počet bodů. „Pokud se vám můj postup nelíbí, stále ještě mohu odejít," hodil pročtené listy na stůl s hraným nezájmem. Ve skutečnosti si v paměti zachoval několik zajímavých poznatků nejen o průběhu nemoci, ale též o některých již provedených testech. Přestože nedůvěřoval nikomu kromě sebe, nerad by zdravotní stav pacientky zhoršil neuváženým zásahem. Zdálo se, že na některé medikamenty či kouzla nereaguje příliš dobře.

„Pokud vám to udělá radost, klidně si tu práci navíc dopřejte," prskla po něm Hermiona rezignovaně.

Už dávno poznala, že hádat se se Zmijozelem - nebo v tomto případě mistrem všech Zmijozelů - je stejné, jako nutit vodu, aby tekla vzhůru, i tam by uspěla spíš. Instinktivně se podrbala na krku, ale když zaznamenala Snapeův zkoumavý pohled hned toho nechala. Cítila se s ním v jedné místnosti jako brouk s vědcem u mikroskopu.

„Kde chcete začít?" rozhodla se odvést řeč na bezpečnější půdu. Čím dřív svou práci dokončí, tím dřív se ho zbaví. Potřebovala si odpočinout. Několik posledních dní si připadala, že ji někdo zavřel do kolotoče pro myši, stále jen někam běžela a výsledek nulový.

„Uvařím některé neutrální posilovací lektvary, nepotřebuji, aby zemřela na vysílení ještě před začátkem léčby. Přestanete jí dávat veškeré léky, které zatím brala." Poznala podle tónu, který zvolil, že se cítí být pánem situace. Jenže stále to byla ona, kdo vedl tuhle nemocnici a kdo dohlíží na jeho práci. Musí ho usměrnit dřív, než překročí hranice a skončí to pořádným malérem pro ně oba.

„Nemůžeme jen tak vysadit medikamenty, které ji doposud drží při životě," oznámila mu stručně, aby pochopil, že o určitých věcech nehodlá diskutovat. On nejspíš diskutovat chtěl.

„Medikamenty, které možná samy o sobě brání v léčbě. Vyberu jí nové," zavrčel podrážděně. Určitě se mu nelíbilo, že s ním hned nesouhlasí. Ještě si bude muset zvyknout na nový režim. Už nejsou na škole a ona není jeho poslušná žačka, kterou ani nikdy pořádně nebyla. Mimoděk si vybavila, jak mu z vlastních zásob ukradla potřebné ingredience na výrobu mnoholičného lektvaru. Zajímalo by ji, jestli někdy odhalil, kdo mu je vzal.

„Poslužte si, ale všechny projdou přeze mne a než navrhnete nové, pokračuje dál v léčbě jako doposud." Unaveně se opřela v křesle, dnes neměla sílu se s ním přít, ale ustupovat mu též nehodlá.

Hermiona ho přejela pohledem. Když se neměl k námitkám a jen jí trucovitě vracel pohled, zavedla ho k pacientce. Tady udělají víc práce než mlčením v kanceláři.

07.03.2013 16:41:06
Chavelierka
.oOo.
Alan

Alan

Tieto stránky neboli vytvorené za účelom zisku.
Tvoríme ich pre radosť sebe a všetkým, ktorí zdieľajú naše nadšenie pre svet fantázie. Všetky postavy, ktoré stvorila J.K.Rowling, si nemienime v žiadnom prípade privlastňovať, patria len a len do jej vlastníctva.
Ach...

Ach...

Dátum založenia stránok - 18.04.2009
2570rjn[1].jpg



Name
Email
Comment
Or visit this link or this one