.

Vitajte na stránkach plných fantázie a fikcie. A možno aj reality... Vaše, nadin a Chavelierka

Táto stránka sa dnešným dňom stáva iba archívom už napísaných niektorých poviedok. Nič nové sem už nepribudne. Lúči sa s Vami nadin

Poviedky a príspevky od Chavelierky Aktualizované Odkaz na najnovšiu kapitolu
Anketa  stále aktuální Dotaz  Dotaz2
Vánoční příběh  TU 26.12.2016 Kapitola 2
Dárek pro Wixie 28.1.2016 Dárek
 
     

18. Vlnící se boky a zrádné víno

Minulý týden jsme si pochutnali na vynikající kapitole od nadin. (takových víc ;-) ) Takže jsem si netroufala kazit náladu a požitek svými písmenky. Tudíž po delší odmlce opět přicházím na scénu se svým protahováním. Než začnete házek kameny, vydržte to ještě chvilku a vážně se brzy dočkáte. :-)
Slova níže bych ráda věnovala všem, kteří mi věnovali svůj drahocený čas vyplněním soukromé anketky
zde





 
Severus se ani nepotřeboval otočit, aby poznal kdy Hermiona vstoupila do místnosti. Právě se tvářil, že je naprosto zaujat obrazem na zdi, když mu po zátylku přeběhl mráz a probudil v něm podivný neklid. Klapání podpatků a tichounké šustění látky mu nijak nepomáhalo. Naopak. Vyvolávalo mu v mysli zrádné představy.
Slyšel Henriho, jak jí skládá poklony, a byl si jist, že mu její vzhled vyrazí dech. Opět.
 
Hermiona se necítila zrovna nejlépe, už dlouho nikde nebyla. Většinou pracovala dlouho do noci a na společenský život jí nezbýval čas. Když Henri navrhl, že se půjdou navečeřet do zdejší restaurace a Amanda jí půjčila úžasné šaty, začaly ji přepadat pochybnosti.
Nervózně si prohlédla svůj obraz v zrcadle. Nepoznávala se. Vzpomněla si na Bradavický Vánoční večírek, kdy podobně vyšňořila pro jiného muže. Tehdy hocha Viktora Kruma. Skončilo to naprostým fiaskem, nyní měla stejný pocit.
Původně sem přijeli pracovně. Měli by celé dny trávit v knihovně nebo diskuzí nad dalším postupem a ne se potulovat nocí a hýřit. Trápilo ji svědomí, že se nechová profesionálně. Přesto se oblékla, nalíčila se rozhodnutá užít si pár chvil volna.
 
Vešla do haly, kde už na ni všichni čekali. Přejela pohledem osazenstvo, až se zarazila na vysoké postavě zahalené do černé a přemýšlela, jak se k celému nápadu asi staví on. Znala jeho postoj k dodržování stanovených pravidel a oni už jich stihli porušit nepočítaně. Všimla si napnutých ramen a strnulého postoje. Toužila si s ním promluvit o samotě, ale nedostala příležitost. Henri si ji ukořistil pro sebe.
„Má drahá, dnes vám to neskutečně sluší,“ uklonil se a políbil jí galantně ruku.
Hermiona se nejistě podívala na Amandu. Připadala si zvláštně, že jí lichotí před zraky své partnerky. Ta se jen zvláštně usmála a rozhodla se požádat profesora o doprovod.
Severus Hermionu okatě ignoroval, takže se rozhodla hrát Henriho hru. Zavěsila se do nabízeného rámě a s úsměvem přijímala lichotky.
 
ooOoo
 
Vstoupili do prostorné křišťálovými lustry osvětlené místnosti. Hermionu ohromilo, jak může v malé vesnici existovat něco tak velkolepého. Bílá a krémová barva opticky zvětšovala už tak dost rozlehlý prostor. Naproti dveřím na malém stupínku hrála hudba líbeznou, ale neutrální hudbu. Po obvodu kulatého celkem velkého tanečního parketu, šikovně umístěného přímo před muzikanty, stály malé stolky. U jednoho z nich se posadili a číšník jim vzápětí donesl jídelní lístek.
Hermiona si ani neuvědomovala, co vlastně jí, jak ji zaujalo prostředí a společnost. Konverzace u stolu lehce plynula a ona se začínala uvolňovat. Zbavila se svých předchozích obav a plně se oddala příjemné atmosféře.
„Zatančíme si?“ požádal ji znenadání Henri při dezertu.
Už dávno hodila starosti za hlavu, takže jen s mírným úsměvem přikývla.
Rozhodně by se raději ocitla v jiném náručí, jenže ten muž o ni zřejmě nestál.
Henri se ukázal jako výtečný tanečník. Hlasitě se zasmála, když s ní provedl pár rychlých otoček. Ani nevadilo, že jí tím uvolnil několik pramínků z jinak dokonalého účesu. Uvědomila si, že podobně bláznivou zábavu právě teď potřebovala. Usedlá a konzervativní osobnost, za kterou se léta schovávala, dostala pořádný šťouchanec. Probudila tím opět tu starou dobrou Hermionu, co dokázala bezhlavě skočit a letět na drakovi.
 
Severus seděl ponořen do svých myšlenek. Vypadal, že ho okolní svět vůbec nezajímá, ale opak byl pravdou. Pozorně sledoval tančící dvojici před sebou. Vůbec se mu nelíbila Henriho ruka na dívčiných zádech stejně tak, jako úsměv vyvolaný nečekaným záklonem. A když si ji po jedné otočce přivinul těsněji k tělu, zamračil se Severus ještě o něco víc.
Sáhl po sklence a dopřál si pořádný doušek starého těžkého vína. Jediné pozitivum, které nacházel na celém ztřeštěném nápadu s večerní zábavou mimo domov. Věděl, že mu nijak neotupí smysly, ale pokud bude dostatečně silné, mohlo by ho přivést do přijatelnější nálady. Třeba mu pak bude všechno jedno i to, že se mu svírá žaludek pokaždé, když stočí zrak k parketu.
Hluboký výstřih těch proklatých dámských šatů odhaloval zvědavým pohledům jemnou hru svalů pod hebkou kůží a Severus si musel připustit, že pokud by ho Hermiona právě v této chvíli znovu požádala o polibek, nejspíš by neodmítnul.
To se samozřejmě nestalo.
 
ooOoo
 
„Nemyslíš si, že to přeháníš?“ podívala se Amanda Henrimu přísně do očí. Vzápětí ho něžně políbila na bradu, takže její slova nevyzněla vůbec přísně.
V soukromí ložnice si mohla dovolit vyslovit nahlas své obavy.
„Netuším, o čem mluvíš,“ zatvářil se naprosto nevině, ale jeho přítelkyně mu to ani v nejmenším nevěřila. Dokázal být velmi odhodlaný, když se upnul na nějaký cíl a právě se tím cílem stal soukromý život jejich hostů.
Začala mu rozepínat košili, kterou mu při rozhovoru vytáhla z kalhot.
„Hraješ si na boha a pleteš se jim do života. O tom mluvím,“ pohladila ho po odkryté kůži na hrudi, kam vzápětí vtiskla pár rychlých polibků.
Nejprve chtěl protestovat, ale rozmyslel si to.
„Znám Severuse už dlouho. Je příliš paličatý, než aby se k něčemu sám odhodlal bez postrčení.“ Henri sevřel Amandu v náručí a skulil se s ní na postel. Vypískla překvapením i pobavením. Snadno by, díky jeho laškování, dokázala zapomenout, o čem to vlastně mluvili.
„Za to já znám Hermionu jen pár dní, ale už teď je mi jasné, že postrčení rozhodně nepotřebuje,“ oznámila mu vážně, než jí umlčel polibky.
 
ooOoo
 
Severus se probudil s mírnou kocovinou. Trochu se protáhl a náhle si vzpomněl na důvod, proč vypil nadměrné množství alkoholu. Ležel vedle něho stočený do klubíčka a spokojeně se usmíval ze spaní. Očima pohladil jemné křivky mladého obličeje a uznal, že je na ni víc než hezký pohled.
Zamračil se a snažil si vzpomenout, jak se ocitli v jedné posteli. S povděkem přijal, že on je naprosto oblečený. Za to ona už na tom byla rozhodně hůř. Béžová noční košilka na ramínka dosahovala sotva ke kolenům a dokonale v něm probouzela nevhodné představy.
Zavřel oči a přehrával si poslední chvíle předešlého večera. Vybavil si bezstarostnou a veselou Hermionu a příliš přítulného Henriho. O tom si s ním ještě promluví, až se ocitnou o samotě. V ústech ucítil silnou chuť vína prosycenou hořkou žárlivostí. Nejraději by si nafackoval.
Podíval se na svůj zmačkaný oblek a došel k závěru, že nejspíš usnul dřív, než se Hermiona vrátila z přilehlé koupelny. Proto neměli možnost dohodnout se, kdo kde bude spát.
Od okamžiku, kdy jasně prohrál boj o vlastní soukromí, byl odhodlaný ustlat si v křesle u okna, jenže jeho včerejší výrazné přátelení s lahví mu zničilo plány.
Značně se mu ulevilo, když si srovnal v hlavě, že se v podstatě nic vážného nestalo. Těžko by se mu vysvětlovalo, že to vše spáchal díky vínem zničeným zábranám.
Možná by si začala dělat naděje, které v ní nechtěl probouzet. Pro něj už nebyla šance, ale ona před sebou měla celý život. Nedokázal by ho zničit jedním neuváženým činem. Pár okamžiků slasti za několik let plných výčitek a proradných „kdyby“ – to nedopustí.
Potichu se vyplížil z pokoje, aby se i on mohl trochu upravit pod sprchou. Nijak by mu na vážnosti nepřidalo, kdyby se probudila a našla ho zrovna v tomhle zvláštním stavu.
Při pohledu do zrcadla, kde na něj hleděly vyhaslé oči rámované tmavými kruhy, usoudil, že se rozhodl naprosto správně.
30.04.2017 21:26:04
Chavelierka
.oOo.
Alan

Alan

Tieto stránky neboli vytvorené za účelom zisku.
Tvoríme ich pre radosť sebe a všetkým, ktorí zdieľajú naše nadšenie pre svet fantázie. Všetky postavy, ktoré stvorila J.K.Rowling, si nemienime v žiadnom prípade privlastňovať, patria len a len do jej vlastníctva.
Ach...

Ach...

Dátum založenia stránok - 18.04.2009
2570rjn[1].jpg



Name
Email
Comment
Or visit this link or this one