.

Vitajte na stránkach plných fantázie a fikcie. A možno aj reality... Vaše, nadin a Chavelierka

Táto stránka sa dnešným dňom stáva iba archívom už napísaných niektorých poviedok. Nič nové sem už nepribudne. Lúči sa s Vami nadin

Poviedky a príspevky od Chavelierky Aktualizované Odkaz na najnovšiu kapitolu
Anketa  stále aktuální Dotaz  Dotaz2
Vánoční příběh  TU 26.12.2016 Kapitola 2
Dárek pro Wixie 28.1.2016 Dárek
 
     
Po delší odmlce opět tu. Bez omluv a příprav :-D Prostě jsem si dopřála delší volno po dokončené práci, přesněji povídce.
Tady se taky, zdá se, zastavil čas, takže mě ani nic nehonilo :-D Uznejte, co je větší motivace než pár věcných slov ;-)
Bez dalšího otálení poďme na kapitolku. Je Vaše ;-)



 
Celá ta věc okolo jeho nové pacientky mu připadala něčím divná. Nedokázal přijít na to, co mu uniká. Pouze mu ten fakt dotíral na šedou kůru mozkovou s neodbytností středověkého beranidla, dokud nepovolil a nerozhodl se zjistit si potřebná data.
Trvalo to přibližně den a půl, což je i na něj příliš dlouhá doba. Většinou si potřebuje ujasnit všechno hned, dokud je to horké a aktuální.
 
Slečnu Grangerovou našel usazenou v křesle s dítětem na klíně. Z neznámých důvodů ho ten výjev uklidnil. Dokázal si ji představit jako matku starající se o vlastní potomky. Četla by jim pohádky, česala vlasy a vštěpovala vášeň pro vzdělání. Rozhodně by měla mít vlastní děti.
Pár dlouhých vteřin si vychutnával obraz před sebou, než na sebe upozornil mírným zakašláním.
„Slečno Grangerová, jak jste přišli na to, že ta žena byla obětí Bellatrix Lestrange?“ vyslovil přímo svou otázku bez zbytečných oklik. Utíkal jim čas a on ho promrhal už zbytečně moc.
Sledoval, jemnou vrásku, která se mladé ženě vyrýsovala mezi obočím, jak se nad jeho slovy zamyslela.
„Vše tomu nasvědčovalo,“ pokrčila nakonec jen rameny. Pravděpodobně konečně pochopila, že tu něco neladí.
Malému se podařilo rozepnout jí knoflík na halence. Nevšimla si toho, ale Severusovu pozorovacímu talentu ten drobný detail neunikl. Na pár vteřin ho dokonce odvedl od probíraného tématu.
„Konkrétně?“ nedokázal se spokojit s nic neříkající odpovědí, zvlášť byla-li zásadní v dalším vývoji hledání správné léčby. Potřeboval ji navést správným směrem. Měla to být ona, kdo na to přijde.
„Nalezli ji v jejím obvyklém působišti.“ Posunula si dítě do lepší pozice a zároveň tím pohybem odsunula látku svého zvětšeného výstřihu ještě o kousek víc.
„Takže s jistotou nevíte, kdo ji proklel?“ ujišťoval se, že správně pochopil, co se mu snaží říct a při tom zároveň vehementně udržoval pohled na jejím obličeji.
„Proč je to pro vás tak důležité?“
Právě si všimla, že její výstřih výrazně změnil velikost a pokoušela se to rychle napravit. Netušila, že profesor už dokonale stihl zjistit, jakou barvu má dnes její spodní prádlo. Na okamžik si dovolil připustit, že bledě modrá jí sluší.
„Protože celou dobu hledám cestu na špatném místě,“ vyštěkl. Nechtěl být kousavý, ale zpět už to vzít nešlo.
 „Mohla to být ona,“ Hermiona si tvrdošíjně stála na svém, nehodlala připustit, že se mohli tolik splést. Možná ji tak neštvalo, že se zmýlili, jakože chybu odhalil právě profesor Snape.
„Tomu malému je přibližně půl roku. Předpokládám, že jste je sem oba přijali asi před dvěma měsíci,“ pustil se Severus do výkladu. Lajdácký přístup celé nemocnice ho příšerně rozčílil a ona mu to vůbec nijak neusnadňovala. Nikoho nenapadlo se zaměřit na zdroj kletby, aby mohli správně určit její charakter a tím i další postup.
 „Třemi,“ opravila ho mírně s červenými tvářemi.
Severus se zdržel poznámek o tom, jak mu zkomplikovali práci, když ho vyhledali až po tak dlouhé době a pokračoval ve vysvětlování. Přecházel při tom po místnosti a prsty si mnul bradu. Hermiona by ráda věděla, nad čím skutečně přemýšlel.
„Dítě by bez potřebné péče dlouho nepřežilo a to ani pod ochrannými kouzly. Takže ji museli napadnout někdy před třemi až čtyřmi měsíci nejdéle.“ Hermiona se stále tvářila, že netuší, kam svými počty míří. Ačkoli i ona už musela dojít ke stejným závěrům.
„V té době už byla Bellatrix po smrti,“ doplnil proto a větu zakončil značně otráveným obličejem, který jasně značil nízkou inteligenci posluchačky.
„Mění to něco na situaci?“ už měla dost hry se slovíčky a čísly, chtěla vědět, kam celý rozhovor směřuje.
Navíc potřebovala malého uložit a to nebylo dost dobře možné, pokud se mistr rozhodl pro výslech.
„Výrazně. Vím už totiž, kde hledat pomoc a využijeme při tom vaši vyrážku.“ Hermionu zamrazilo, když se zadívala do těch černých očí náhle plných zvláštního vítězného třpytu. Zavánělo to velkým průšvihem
 
ooOoo
 
Přestože Ginny po vlastních dětech zatím nijak zvlášť netoužila, péče o ně jí nevadila. Pokud byly samozřejmě cizí. S tolika sourozenci neměla o neteře a synovce nouzi, takže se tomuto úkolu ani nedokázala vyhnout.
Proto, když za ní Hermiona přišla s neobvyklou prosbou, nadšeně jí vyhověla. Sice kamarádku podezírala, že víc než starost o nemluvně jí dělalo radost společně sdílené tajemství.
Na Severusovo doporučení a velmi otravné naléhání si ji pojistila slibem mlčenlivosti. Dokonce ani Harry se o ničem nesměl dozvědět. Jednalo se o složitý úkol, ale jelikož se hrdina právě vydával na další bojovou misi, ne nesplnitelný.
Dítě bylo na dostatečně dlouhou dobu zaopatřeno. Chod nemocnice zajištěn schopnou asistentkou a velmi detailně sestaveným rozpisem pokynů. Žádné další pohromy v dohledu, takže Hermiona přestala vymýšlet výmluvy, proč zůstat v Londýně a neúčastnice se Severusovy expedice.
Samozřejmě by našla pár osobních důvodů, ale s těmi vyrukovat rozhodně nemohla.
 
ooOoo
 
„Je to velmi krásná žena, Severusi,“ dva muži stáli v kuchyni a pozorovali Hermionu, která se procházela zahradou za domem.
„Jsme jen…“ Severus nedokázal přesně specifikovat jejich vztah. Pouze známí už dávno nebyli, kolegy se nikdy nestali a přátelství by snad mohlo fungovat jen za určitých podmínek.
„Vím, jak se stavíš ke vztahu staršího muže s mladší ženou.“
Nikdy neuznával muže, kteří se zesměšňují vyhledáváním mladých dívek, aby jim zvedly ego. Dělat ze sebe blázna popíráním skutečného věku, považoval za dětinsky hloupé a ponižující. Raději zůstane navěky sám, než aby se stal jedním z nich.
„Henri, jako odborníka si tě velmi vážím…“ Severus si přál umět diplomaticky sestavit větu tak, aby druhé věčně neurážel, jenže mu byl tento dar odepřen. Proto si teď lámal hlavu, jaká slova zvolit.
„Jenže ti pořád vadí, jaké partnerky si k sobě vybírám,“ doplnil za něj Henri a musel se usmát pohledu na svého přítele.
Znal ho opravdu dlouho a řešili spolu už spoustu zapeklitých případů. Několikrát jeden druhého dokonce vytáhl z pořádné šlamastiky. Přesto když přišla řeč na osobní život, nedokázali se dohodnout. Henri vyznával svobodomyslný život, kde si každý užíval, co mu svět nabízí, pokud tím neubližoval jiným. Kdežto jeho přítel nejspíš žádný osobní život neměl.
Zadíval se ven na tu malou brunetku a přemýšlel, jestli by právě ona mohla být vhodný nástroj na prolomení ledů, které si mrzutý profesor kolem sebe vystavěl. Velmi brzy si všiml jiskření poletujícího mezi nimi. Ani jeden si ho nepřiznával, ale bylo tu. Vhodně zvolená slova nebo situace by mohli strhnout zajímavou lavinu. Jen poznat, co by nakonec smetla. Přál si dopřát starému příteli rozptýlení, které by zahnalo staré viny. Už se pro ně natrápil dost, nyní byl čas na odpočinek a kousek štěstí.
A jen tak pro zajímavost by určitě bylo zábavné sledovat moralistu, jak se topí ve vlastních kázáních. Převládla v něm škodolibost nad rozumnými argumenty, proč se nevměšovat. 
26.04.2015 18:29:36
Chavelierka
.oOo.
Alan

Alan

Tieto stránky neboli vytvorené za účelom zisku.
Tvoríme ich pre radosť sebe a všetkým, ktorí zdieľajú naše nadšenie pre svet fantázie. Všetky postavy, ktoré stvorila J.K.Rowling, si nemienime v žiadnom prípade privlastňovať, patria len a len do jej vlastníctva.
Ach...

Ach...

Dátum založenia stránok - 18.04.2009
2570rjn[1].jpg



Name
Email
Comment
Or visit this link or this one