.

Vitajte na stránkach plných fantázie a fikcie. A možno aj reality... Vaše, nadin a Chavelierka

Táto stránka sa dnešným dňom stáva iba archívom už napísaných niektorých poviedok. Nič nové sem už nepribudne. Lúči sa s Vami nadin

Poviedky a príspevky od Chavelierky Aktualizované Odkaz na najnovšiu kapitolu
Anketa  stále aktuální Dotaz  Dotaz2
Vánoční příběh  TU 26.12.2016 Kapitola 2
Dárek pro Wixie 28.1.2016 Dárek
 
     

Povedený dárek II.

Drahá wixie, chtěla jsem ti udělat radost k narozeninám, ale trochu se mi to nepovedlo. Prošvihla jsem to o dva dny. Stydím se!
Wixie, vím, že jsi teď pryč a nejspíš si to přečteš až někdy v budoucnu. Přesto ti chci říct, že na světě existuje jedno jediné místo, kde se i zázraky stávají skutečností. Svět fantazie a snů. Přeju ti, krom běžných důležitých věcí jako zdraví, štěstí, lásky i to, aby tě tenhle divukrásný svět možností provázel životem a sem tam něco prosáklo do reality.
Krásné narozeniny!



Povedený dárek II aneb Hermioniny tajné sny

Doporučuji nejprve přečíst povídku Povedený dárek... zde
 
Hermiona seděla na zahradě a přemyslela o profesoru Snapeovi. Zakázala si na něj myslet už před několika týdny, ale moc to nefungovalo. Přes den se ještě dokázala zaměstnat natolik, aby ho vypudila z hlavy. Jenže se jí stale vracel do snů.
Vlastně pořád ne.
Včera se jí například zdálo, že píše důležitou zkoušku. Všichni už pomalu odevzdali vyplněný test, jen ona stále přemýšlela nad první otázkou.
Hrozná noční můra.
Na okamžik se zamyslela, co by v takovém případě dělala. Když nevymyslela nic vhodnějšího, než další možný způsob okamžité a bezbolestné sebevraždy, vzdala to a vrátila se k původnímu tématu. Beztak ten test určitě psala z lektvarů.
Doposavad si myslela, že nejvhodnější rty na líbání jsou ty krásně tvarované a plné. Jako měl třeba Charlie Weaslley. Kdysi po něm pokukovala a říkala si, jaké by to asi bylo, a záviděla těm šťastnějším, které to zakusily.
Jenže se pletla.
I muž s tenkými rty dokáže divy, pokud ví, co s nimi má dělat. Zachvěla se nad tvou vzpomínkou.
Štvalo ji, že na toho muže musí pořád myslet, ale nedokázala si pomoct. Jakoby si stoupla před rozbouřené moře a zkoušela změnit směr vln zpátky od pobřeží. Takový nesmysl.
Než by si zoufale rvala vlasy nad bezvýchodnosti situace, rozhodla se s tím něco udělat.
Ještě se nenašel úkol, na který by nenašla řešení. Jednoduše se musí přesvědčit, jestli by polibky od Severus Snape chutnaly stejně božsky i když nebude zaskočena náhlým kontaktem a oba budou vědomě spolupracovat. Tušila, že pokud by se do toho profesor skutečně vložil, zažila by nezapomenutelný okamžik.
Merlin žel tu zůstává jeden malý, ale zato zásadní, problém. Donutit profesora k dalšímu polibku. Jak přimět dospělého chlapa, aby vědomě přiložil svá ústa na její? Par chlapců se jí už dvořilo, ale stale to byly jen chlapci. Nic, co by jen vzdáleně připomínalo dospělého vyzrálého a absolutně nedostupného Severuse Snapea.
Hermiona se přes všechny překážky rozhodla jednat. Nejprve zapracuje na svém vzhledu. Musí ho přimět, aby se na ni začal dívat jako na sobě rovnou. K tomu by potřebovala najit vzor. Někoho, kdo by jí ukázal tu správnou cestu. Jenže jediné dospělé ženy v jejím okolí byly Moly Weaslleyova a Minerva McGonagallova. Opravdu vhodné objekty na výzkum oslňující a neodolatelné ženskosti.

 
ooOoo
 
Severus seděl u jídelního stolu a s mírným zadostiučiněním poslouchal, jak se někdo, celkem marně, pokouší uklidnit portrét paní domu. Všechna čest i po smrti uměla být středem pozornosti. Zahříval si ruce o hrnek s kávou spíš ze zvyku, než že by mu byla zima, a čekal, až se dostaví zbytek Fénixova řádu. Nesnášel podobna setkání. Většinou se plkalo o ničem a nakonec se celé slavné zasedání zvrhlo v hloupou hádku. Samozřejmě často býval iniciátorem, ale nějak se zabavit prostě musel.
Občas měl dojem, že se porady konají jen proto, aby měli všichni nějaký důvod se tu potkat a užít si společnosti ostatních. Vážně zajímavě strávený čas.
Pro tentokrát se rozhodl dlouhou chvíli krátit popichováním Nymphadory Tonksove. Využíval její příbuzenský vztah k Blackovi, aby ho tím naštval. Naštvat Blacka bylo občas tak snadné, jako by dítěti sebral zmrzlinu těsně předtím, než si lízne.
Všiml si, že mezi Tonksovou a Lupinem se nejspíš rodí nějaký zvrhlý druh vztahu. Takže našel velmi zajímavou paku, kterou mohl potrápit toho zavšiveného vlka; čímž v podstatě znovu vytáčel Blacka. Některé dny jsou lepší než ty ostatní.

 
ooOoo
 
Hermiona si hledala záminky, aby mohla zůstat v kuchyni co nejdéle, než ji vyhodí s ostatními z místnosti.
Jak má Snapeovi ukázat, že už je dost dospělá na další polibky, když s ní ostatní zachází jako s dítětem?
Ačkoli jejich trojce dokázala, že zvládnou to co dospělí, někdy i víc, stale to byli jen náctiletí kouzelníci. Vždy před začátkem porady je poslali pryč. Nejčastěji za nějakým stupidním úkolem, jako třeba vyhánět trpaslíky z rádoby zahrady za domem. Přitom by stačilo použít několik odpuzujících kouzel a bylo by po problému. Párkrát se přistihla, že svůj názor málem vyslovila nahlas, naštěstí se pokaždé zarazila. Ono zahánění drobných škůdců je v porovnání s jinými úkoly, které by jim připadly náhradou docela zábava. A že by jim určitě něco vymysleli, jen aby je dostali z místnosti, na to mohla vzít jed. Takže si své zlepšovací nápady raději nechala pro sebe.
Hermiona, stejně jako Harry, věřila, že by dokázali přispět dobrými radami, jako ostatní členové řádu. Možná Harry a Ron občas rychleji mluvili, než mysleli a jejich plány tak ztrácely reálný základ. Vtrhnout k Voldemortovi a všechny je spoutat nějakým zaručeně dobrým kouzlem, opravdu postrádá logiku.
Ona, ale taková není.
Nikdy ovšem nedostala možnost se ukázat.
Momentálně ji trápilo něco úplně jiného. Po očku pozorovala profesora, jak se naklonil k Nymphadoře a něco jí zašeptal. Ta se po něm podívala, usmála se a mírně zčervenala. Hermiona netušila, o čem se můžou bavit, ale i to málo co zahlédla, jí stačilo k žárlivosti.

 
ooOoo
 
Hermiona se nevzdávala. Když nenašla způsob, jak se připojit do diskuze, kde by mohla dokázat svůj pronikavý intelekt, našla si jinou možnost. Svůj objekt pro polibkový výzkum našla sedět samotného v knihovně.
"Pane profesore, mohu se vás na něco zeptat?" Začala nesměle.
Potřebovala postupovat opatrně, aby nepojal podezření a její tajná mise neskončila dřív, než začala.
"Odradila by vás záporná odpověď?" odvětil Snape stale ukrytý za novinami.
Nepočítala s žádným vřelým přijetím, jenže tahle odpověď ji trochu zarazila.
"Samozřejmě." Chystala se posadit do protějšího křesla, ale nakonec si to rozmyslela.
Pro případný rychlý ústup, bude rozhodně vhodnější, když postojí.
"Pak tedy ne." Tohle už opravdu nečekala.
Byl učitel, měl se starat o rozvoj jejích potenciálů a podporovat touhu po vzdělání.
"Ale to…“ koktala překvapená Hermiona.
"Tak se vymáčkněte, Grangerova!" noviny konečně putovaly vedle na stolek a ona získala profesorovu plnou pozornost.
Za tímto účelem sem sice přišla, nicméně když se do ní zabodly jeho černé oči, ztratila řeč. Moc nepomohlo, ani když sklopila zrak až k jeho ústům. To už mohla jen sledovat, jak jí sebekontrola mává na ústup.
"Jak je to s metamorfágem a mnoholičným lektvarem?" vyhrkla rychle svou otázku, než si to on nebo snad ona rozmyslí.
"Jak jistě víte metamorf, ho nepotřebuje. Zvládne přeměnu sám. Některý sice jen částečně." Otravovala ho. Poznala to ze způsobu, jakým odpovídal. I tón hlasu byl ostřejší a hrubší, než když mluvil s někým jiným… třeba Tonksovou. Během svého pozorování už stihla některé nuance pochytit.
"Já spíš myslela. Co se stane, když je jako poslední složka použito něco z metamorfa?" pokračovala dál v diskuzi a snažila se tvářit absolutně nevině.
Chtělo se jí utéct a nechat to plavat. Stačil jediný pohled na ty lákavé rty, momentálně stažené do tenké linky, a zůstala na místě.
"Slečno Grangerova, kam tím míříte? Přesněji co zase chystáte?" zamračil se na ní a jí brněly nohy od touhy vyrazit ke dveřím.
"Nic. Byla to pouze hypotetická otázka."
"Vzpomeňte si, že naposledy se vám pokusy s tímto lektorem příliš nepovedly. Tentokrát by tu nemusel být nikdo, kdo by vám dal potřebnou pomoc!"
Tohle se Hermioně příliš nepovedlo, místo, aby se něco dozvěděla, tak svůj objekt zájmu akorát naštvala. S největší pravděpodobností ho i přiměla zbystřit, aby mohl zhatit všechny případné nekalosti. Prostě jedním slovem katastrofa.
Nezískala potřebné informace. V podstatě nezískala žádné informace, přesto ji to neodradilo od pokračování v započatém plánu.

 
ooOoo

V Bradavické knihovně by možná našla nějaké potřebné informace, ale k té bohužel právě teď neměla přístup.
Musela si poradit jinak.
Když nemohla dosáhnout svého patřičným studiem, bude se muset spokojit s metodou pokus omyl.
Začala si postupně shánět všechny ingredience potřebné na výrobu mnoholičného lektvaru. Weaslleyovy nevyužívali příliš lektvaru, takže ani nepotřebovali žádné vařit. Tím pádem si musela spoustu přísad sehnat někde jinde. S většinou neměla problém, byly volně dostupné, takže stačilo zajít na Příčnou a jednoduše je koupit. Pak tu ovšem byly ty vzácnější, volně neprodejné. V takovém případě si nevěděla rády ani Hermiona. Snape zaručeně měl všechny chybějící přísady ve svém kabinetě a jistě i v domácí laboratoři.
Jak se k nim dostat a nevzbudit pozornost?
Nakonec tomu osud chtěl, aby jí šanci poskytl sám mistr lektvarů. Po jednom větším střetu mezi smrtijedy a členy řádu, se objevilo příliš mnoho zraněných, než dokázala dosavadní ošetřovna pojmout. Laboratoř řádu nestíhala chrlit lektvary v dostatečném množství a tak musela jít Hermiona vyrabovat profesorovy zásoby.
Ač pod jeho bedlivým dohledem, povedlo se jí ukořistit dostatek potřebných látek. Určitě bude zuřit, až zjistí jejich ztrátu a nejspíš také hned pozná, kdo je odnesl. Pokud vše vyjde jak má, pozitiva nakonec převáží negativa. Podtrženo, sečteno, vyhraje!
Trvalo neskutečně dlouho, než lektvar v tmavém sklepním koutě dozrál do potřebného stádia. Několikrát se už skoro prozradila, ale nakonec vše zdárně dotáhla do slibného konce. Dokonce i chomáček vlasů z pokusného objektu získala podezřele snadno. Až se zdálo, že jí snad někdo pomáhá.
Chutnalo to odporně dokonce ještě hůř než když pila výtažek z kočky.
Už jen najít profesora, prohodit pár nevinných frází a přimět ho k polibku. Jednoduchá banalita. Hermiona si svou chvíli přesně načasovala. Ujistila se, že bude Nymphadora z domu a s ní i většina obyvatelstva Blackovic sídla. Jediný, kdo měl nyní dohlížet na chod domácnosti, byl právě Severus Snape. Vylepšoval několik obraných zaklínadel na domě a přidával některá nově vymyšlená.
Tiše se plížila chodbami a snažila se najít nejvhodnější způsob jak zahájit rozhovor. Během plánování se zaměřila převážně na přípravu lektvaru, že zapomněla na to podstatné. Ani netuší, jak ho osloví. „Ahoj, Severusi!“ jí přišlo absolutně nevhodné.
Nejspíš by to ze sebe ani nedokázala dostat.
V hlavě si promítala všechny možné scénáře a nevšimla si postavy, které se k ní přiblížila ze zadu.
„Doro, musíme si promluvit.“
Hermioně chvilku trvalo, než jí došlo, že mluví na ní. Dost dlouho na to, aby profesor Lupin přistoupil až těsně k ní. Za několik dalších překvapených úderů srdce jí došlo, že netuší jak reagovat.

 
ooOoo
 
Hermiona stála u knihovny a snažila se dokonale splynout s pozadím. Ještě nikdy se necítila tak trapně. Nikdy se do hloupých pokusů s mnoholičným lektvarem neměla pouštět. Věděla to už od začátku. Jenže vědomí toho, že pokud nic neudělá, zešílí z té touhy zkusit to, ji přimělo vymyslet stupidní plán a uskutečnit ho. Teď si odnášela důsledky. S profesorem Snapem se nepolíbila, zato zjistila, že profesor Lupin taky nelíbá až tak špatně.
28.01.2017 20:43:58
Chavelierka
.oOo.
Alan

Alan

Tieto stránky neboli vytvorené za účelom zisku.
Tvoríme ich pre radosť sebe a všetkým, ktorí zdieľajú naše nadšenie pre svet fantázie. Všetky postavy, ktoré stvorila J.K.Rowling, si nemienime v žiadnom prípade privlastňovať, patria len a len do jej vlastníctva.
Ach...

Ach...

Dátum založenia stránok - 18.04.2009
2570rjn[1].jpg



Name
Email
Comment
Or visit this link or this one